Novou válečnou frontu je ochotné otevřít Rusko. Jeho čelní představitel se nechal slyšet, že je jeho země připravená se pustit do boje o arktická území. Oficiálním důvodem jsou aktivity NATO v severských oblastech. "Vidíme, jak NATO navyšuje své aktivity v souvislosti s možnými krizemi v Arktidě. Naše země je plně připravena hájit své zájmy politicky i vojensky," prohlásil podle agentury Reuters ruský ministr vnitra Sergej Lavrov.
V současnosti má přístup k zamrzlému oceánu a jeho územím jen hrstka zemí. Spojené státy, Kanada, Island, Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko jsou členy NATO, zatímco Rusko jako jediné členem není.
Poté, co se kvůli ruské agresi na Ukrajině do NATO přidalo loni Finsko a letos Švédsko, zůstalo Rusko osamocené. I kvůli tomu přichází s čím dál ostřejší rétorikou v otázce nadvlády nad arktickým územím. "Arktida nepatří NATO. I další státy tam mají své zájmy," dodal Lavrov.
[chooze:article;value:574465]
Prvním cílem války kvůli Arktidě by mělo být Finsko. "Vzhledem k tomu, že jsou našimi sousedy, by trpěli Finové jako první," prohlásil podle portálu Politico už loni v prosinci ruský vyslanec ve Vídni Michail Uljanov.
Finsko má s Ruskem nejdelší hranici ze všech členských států. Ta je navíc na většině své délky tvořená odlehlými zalesněnými oblastmi, které jsou pokryté stovkami jezer. Pro Rusko je špatně hlídatelná hranice s NATO velmi citlivou záležitostí, která byla hlavním důvodem, proč se tak dlouho snažilo odradit Finsko od vstupu do Aliance.
Rusko se navíc od ostatních států, které mají přístup k Severnímu ledovému oceánu, postupně izoluje. V únoru přestalo platit členské poplatky Arktické rady, která sdružuje státy se zájmy za polárním kruhem, upozornil portál Politico. Kromě již zmíněných jsou stálými pozorovateli i země jako Velká Británie, Francie, Německo a Čína. Členství mají také organizace reprezentující domorodé obyvatelstvo.
Zatímco se Rusko distancuje od dalších států v arktické oblasti, snaží se získávat podporu u Číny. Zlákat se jí snaží zejména velkým nerostným bohatstvím, které se v Arktidě nachází, uvedl portál The Diplomat. S pokračující klimatickou změnou jsou zdroje jako ropa a zemní plyn, které se ukrývají pod ledem, čím dál dostupnější.
Navzdory lákavosti ruské nabídky Číně je však její podpora spíše vlažná. Čína se soustředí spíše na jednorázové projekty, jako bylo investování do titanového dolu na Sibiři v roce 2023. S Ruskem také uspořádala vojenské cvičení v arktické oblasti, tím však její podpora pro případný konflikt v Arktidě končí.
Rusku hrozí další vlna mobilizace. Ztrácí více vojáků, než jsou schopni verbovat:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.