Vladimir Putin v úterý předstoupil před představitele ruské zpravodajské služby FSB a varoval je před působením západních agentů a sabotážních skupin pronikajících do Ruska z Ukrajiny s cílem provádět na ruském území "teroristické útoky". FSB také vyzval, aby zabránila nelegálnímu pronikání těchto skupin a zbraní do Ruska, informoval ruský exilový zpravodajský web The Moscow Times.
"Západní zpravodajské služby byly v Rusku aktivní odjakživa. Teď ale pro protiruskou činnost vyhradily další lidské, technické a jiné zdroje. Musíme podle toho reagovat!" povzbuzoval Putin zpravodajce k akci podle agentury Reuters.
Teď se ruský prezident lapení "diverzantů" údajně konečně dočkal. Podle ruské statní agentury TASS kontrarozvědka FSB společně s Národní gardou Ruské federace ve čtvrtek ráno zakročila proti ukrajinským ozbrojencům v Brjanské oblasti na západě Ruska. Ukrajinci tam měli obsadit několik vesnic a jejich obyvatele držet jako rukojmí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil jejich jednání za terorismus.
Podle webu Verstka se pak měla kvůli tomuto incidentu prostřednictvím videokonference hned ve čtvrtek sejít i bezpečnostní rada státu. To ale Kreml odmítá. Peskov tvrdí, že se má sejít až v pátek. "Není známo, zda v souvislosti s útokem nedojde ke změně statusu speciální operace," dodává TASS.
[chooze:article;value:492331]
Ukrajinská strana prohlásila akci za ruskou provokaci. "Příběh o ukrajinských sabotérech je klasickou záměrnou provokací. Ruská federace chce vyděsit svůj lid, aby ospravedlnila útok na jinou zemi a nárůst chudoby po roce války," napsal na twitter šéfporadce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. "Bojte se vlastních partyzánů," dodal. Obě strany se přitom již delší dobou obviňují z přípravy zinscenovaných útoků.
K činnosti na ruském území se měl později na síti Telegram přihlásit Ruský dobrovolnický sbor, jednotka často extrémně pravicově naladěných Rusů bojujících na straně Ukrajiny.
"Právě teď můžete na různých internetových stránkách vidět zprávy o ‘ukrajinských diverzantech‘, kteří zabíjeli děti, brali rukojmí, ale zároveň spěšně odešli. To vše je lež kremelských propagandistů. Ruský dobrovolnický sbor přijel do Brjanské oblasti ukázat svým krajanům, že existuje naděje, že svobodní Rusové se zbraněmi v rukou mohou bojovat proti režimu," píše se v příspěvku.
[chooze:article;value:492841]
Někteří ale informace o činnosti Ruského dobrovolnického sboru v Brjansku zpochybňují. "Celé to vypadá dost falešně. Mají podivně čisté uniformy a dost špatně hrají," napsal například na twitteru zahraniční korespondent týdeníku The Economist Oliver Carroll. Později však přiznal, že je možné, že jde o podivnou samostatnou akci tohoto podivného uskupení.
With evidence coming through, now looks more and more legit — the work of far right Russian-turned-Ukrainian nut jobs taking advantage of porous Russian border. https://t.co/IhnZihB3zZ
— Oliver Carroll (@olliecarroll) March 2, 2023
Zdá se však, že záběry z místa jsou pravé a že je na nich skutečně ruský neonacista a šéf ruské jednotky na Ukrajině Denis Nikitin. Podle deníku Financial Times se od něj a jeho aktivit Ukrajinci distancovali. Mluvčí ukrajinské rozvědky Andrij Jusov událost označil za meziruskou potyčku a Ruský dobrovolnický sbor za samostatnou jednotku, která nespadá pod ukrajinské ozbrojené síly.
I když má Putin k FSB, které na konci 90. let velel, historicky blízko, jeho důvěra v tuto službu údajně v poslední době klesla. Stále tak nejde vyloučit, že jde o snahu tajné služby vylepšit si s pomocí zpravodajské hry svou reputaci. Ať už na základě Putinova rozkazu, či z vlastní iniciativy.
"Mnozí už zapomněli na Putinova slova, která pronesl pár dní po začátku války. Apeloval přímo na ukrajinskou armádu v Kyjevě, aby převzala moc do svých rukou. Opravdu totiž očekával, že to udělá," připomněl v rozhovoru pro ruskojazyčný pořad Populárnaja politika investigativní novinář Christo Grozev. Ten pomohl vypátrat agenty GRU stojící za otravou Sergeje Skripala a za útokem ve Vrběticích.
[chooze:article;value:490827]
"Páté oddělení FSB mu totiž slíbilo, že vše je již domluveno, že všichni již byli zaplaceni ruskými miliardami. Jenže to nevyšlo," vysvětlil rozkol Grozev. Jako další neúspěchy kontrarozvědky zmínil třeba neschopnost zabránit atentátu na ruskou propagandistku Darju Duginovou nebo útok na Krymský most.
"Myslím, že teď má u Putina větší důvěru ruská vojenská rozvědka GRU, a to prostě proto, že za ní nejsou taková velká selhání," shrnul problematiku Grozev.
Napětí na východě Moldavska roste. Putin zrušil důležitý dekret:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.