Přesně před dvěma týdny vám pořad Na vaší straně představil paní Štěpánkovou, s ní i část obce Cejřov na Chrudimsku a jejího souseda – kamenolom Zárubku. Paní Štěpánkovou trápilo, že odstřely kamene pokračují, přestože její dům zasáhly nedávné povodně, a nikdo se prý neměl potřebu o to zajímat.
"Nebrali ohled na to, že jsme byli vytopení, a udělali ten hnusný odstřel," stěžovala si. Pohár trpělivosti vůči strastem, které kamenolom přináší, tak přetekl. Zatímco se kámen těží například na výstavbu silnic a dálnic, domy v obcích čelí odstřelům nedalekého kamenolomu a silnice těžké technice.
"Daleko větší účinek na budovy mají otřesy z komunikací z dopravy, zvlášť když se jedná o dopravu nákladní a ty objekty jsou blízko silnic," popsal statik Michal Drahorád. Z kamenolomu přitom vede železniční vlečka. Využívaná je ale jen téměř ze 30 %.
[chooze:article;value:579043]
"Lze ji využívat naplno a my bychom velmi rádi. Zákazníkům využití železnice doporučujeme jako primární způsob. Pokud si ale odběratel přeje dopravit kamenivo po silnici, nejčastěji z důvodu nedostupnosti železnice v místě vykládky, nemůžeme mu v tom bránit," řekl mluvčí společnosti Skanska Ondřej Šuch.
V momentě, kdy místní zjistili, že v Cejřově štáb natáčí, se na reportéry obrátil i starosta nedalekého Prosetína Michal Vychroň (SOCDEM) s tím, že obec trápí především zmiňovaná doprava. Podle něj přitom komunikace s těžaři nevázne. Skanska přispěla do obecních pokladen větší částkou, než jí ukládá zákon.
Příběh ale ukazuje, jak palčivé téma těžby pro vedení obcí a jejich obyvatele vlastně je. Zbytek republiky má z kamene silnice nebo dálnice, co ale lidé, kterých se těžba suroviny týká? Dokazování škod zřejmě nebude lehká disciplína, zákon na takovou možnost ale pamatuje.
[chooze:article;value:576842]
"Mohou se obrátit s náhradou škody na soud. Předpokladem úspěchu takové žaloby je prokázání, že těžební společnost způsobila škodu na majetku třetích osob," popsal advokát Milan Fric.
"Všichni máme domy popraskané, ale jestli je to odstřely, nebo tím, že naši předci udělali špatně základy, těžko říct. Takže tady není, o co hrát," stěžoval si ale starosta Vychroň s tím, že není možné zajistit důkazní dokumentaci.
Těžbu povoluje i hlídá báňský úřad. V místech provádí i pravidelné kontroly. Další těžba kamene a s ní spojené odstřely jsou zřejmě nevyhnutelné, úřady a lidé by ale ocenili, kdyby se s nimi někdo více bavil.
Těžbu kamene řešili v uplynulých měsících i v Braňanech na Litoměřicku. Těžaři by tam chtěli znovu zprovoznit kamenolom, který je jen několik set metrů od rodinných domů, a to od roku 2027 na dalších 30 let.
[chooze:article;value:562209]
Některým místním se to ale nelíbí, bojí se hluku nebo prachu. "Chápeme, že někteří obyvatelé vyjádřili obavy, nicméně u většiny obyvatel jsme negativní postoj nezaznamenali. Jsme s obyvateli obce ochotni kdykoli o záměru diskutovat," uvedl mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.
Těžaři počítali s finanční kompenzací pro Braňany přibližně ve výši tří milionů ročně a také s novými pracovními místy. I podle nich je těžba kamene potřeba. "Existuje významná hrozba nedostatku stavebního kamene v České republice ve výhledu do deseti let," přiblížil Kopecký.
Místní se znovuotevření kamenolomu vzepřeli a přišli s referendem. Už jen jeho samotný návrh podepsaly stovky obyvatel s tím, aby se uskutečnilo v září. Tak se i stalo a povedlo se. Kamenolom v místě znovu nebude.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.