Přelomový objev dělá už několik let těžkou hlavu týmu světových paleontologů. Při vykopávkách nedaleko Viktoriina jezera v africké Keni narazili v roce 2016 na kosti pravěkého hrocha. Mnohem zajímavější je však to, co leželo okolo kostry.
Hroch byl totiž obklopen zhruba 330 kamennými úlomky, které vykazovaly jasné známky opracování. Vědci tak nacházeli kamenomlaty, klínky a ostré kameny, které sloužily k porcování masa. Podobné nástroje už v minulosti našli na jiných nalezištích, tyto se však lišily v jedné důležité věci.
[chooze:article;value:475614]
Doposud nejstarší nástroje tohoto typu pocházejí z doby před 2,6 miliony let, kdy je začali používat první příslušníci druhu Homo habilis, který je přímým předkem současného člověka. Nástroje od Viktoriina jezera jsou však ještě o asi 300 tisíc let starší. Objevily se tedy dříve, než vůbec vznikl první člověk.
Vyvstává proto otázka, komu pravěké nástroje vůbec patřily, protože pralidé to být nemohli. Po více než šestiletém výzkumu se však zdá, že vědci mají odpověď. V oblasti střední Afriky, která je považována za kolébku lidského rodu, se v pravěku vyskytovalo vícero primátů, kteří byli blízcí člověku. Právě u nich hledali paleontologové odpověď.
Kandidátů měli hned několik. "Když jsme určili stáří předmětů z naleziště Nyayanga, hledání jejich majitelů připomínalo detektivku. Existuje několik různých možností," sdělil portálu CNN paleoantropolog Rick Potts ze Smithsonianského muzea přírodní historie ve Washingtonu.
[chooze:article;value:470253]
Nejpravděpodobnějším výrobcem pradávných nástrojů je podle vědců hominid jménem Paranthropus. Tento současník prvních lidí představoval slepou vývojovou větev. Až doposud se přitom předpokládalo, že nebyli o mnoho inteligentnější než šimpanzi.
Závěrům nasvědčuje především skutečnost, že u pravěké hroší hostiny mezi kostmi a kamennými nástroji objevili paleontologové také dva zuby, které podle nich patří právě Paranthropovi. "Měli jsme za to, že kamenné nástroje užívali spíše hominidé s menšími zuby, kteří nástroje používali ke zpracování potravy. Paranthropus si obvykle vystačil s vlastním chrupem a silnou čelistí, takže se předpokládalo, že nástroje nepotřeboval," dodal Potts.
Na základě paleontologických nálezů mohli vědci určit ještě jednu věc. Mohou totiž odhadovat, jak vypadal úplně první kuchyňský recept. Podle vědců přítomnost různých mlatů nasvědčuje tomu, že i když pravěcí hominidé jedli maso syrové, pomáhali si jeho naklepáním. Před 2,9 miliony let se tak v Africe dost možná servíroval první hroší tatarský biftek.
V pražském Karlíně našli masové hroby. Archeologové našli stovky ostatků:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.