Čína se příští měsíc stejně jako Rusko neúčastní globálních mírových rozhovorů, které se uskuteční 15. a 16. června ve Švýcarsku. Informoval o tom v pátek list Kyiv Independent.
Sinoložka Kara Němečková připomíná, že z mnoha důvodů nemusí být rychlé ukončení bojů na Ukrajině v zájmu Pekingu, což může být paradoxně i v rozporu s jeho dlouhodobými cíli.
"V nejbližší době bude Čína nadále usilovat o to, aby posílila svůj vliv ve světě a přesvědčila mezinárodní komunitu o tom, že je zodpovědnou mocností. Naráží v tom ale na limity. Protože zatím tuto zodpovědnost odmítá přijmout," upozorňuje Němečková, která působí v Asociaci pro mezinárodní otázky.
[chooze:article;value:549984]
Čína se stejně jako Rusko neúčastní mírových rozhovorů ve Švýcarsku, překvapuje vás to?
Ohlášená neúčast Číny na mírových rozhovorech ve Švýcarsku není překvapivá, protože Peking dlouhodobě trvá na tom, že mírová jednání, která by byl ochoten podpořit, musí být uznána oběma stranami a musí být přizváni zástupci Ruska.
Domníváte se, že není v zájmu Číny, aby se konflikt na Ukrajině brzy ukončil?
Ze současného stavu na Ukrajině plynou pro Čínu výhody. Ona nejvíce získala tím, že se zásadně prohloubila závislost Ruska na Číně. Válka přináší nové ekonomické příležitosti pro Peking. Ten má lepší vyjednávací pozici vůči Rusku a může si tak vyjednat energetické produkty za příznivější ceny. Konflikt také odvádí pozornost USA od Indo-Pacifiku. V čínské expertní debatě se ale objevují i názory, že válka škodí čínským zájmům, konkrétně pak čínským vztahům s EU.
Objem obchodní výměny mezi Ruskem a Čínou vzrostl o desítky procent i díky mezinárodním sankcím uvaleným na Moskvu. Domníváte se, že i kvůli tomuto stavu věcí není v zájmu Pekingu, aby válka na Ukrajině brzy skončila?
Jak už jsem zmínila, Čína určitě z konfliktu v tomto ohledu těží. Z Ruska dostává levněji energetické produkty. Exporty do Číny v únoru 2024 tvořily padesát procent celkového měsíčního exportu fosilních paliv Ruska. V roce 2023 Rusko předstihlo Saúdskou Arábii a stalo se čínským největším dodavatelem surové ropy. Rusko se na druhou stranu stalo odbytištěm celé škály čínských produktů včetně čínských automobilů a automobilových součástek. Posílení jejich vzájemného obchodního vztahu a ruské závislosti na Pekingu je pro Čínu výhodné. Neměli bychom ale zapomínat, že EU je pro Čínu stále mnohem důležitějším obchodním partnerem.
[chooze:article;value:554687]
Přesto čínští představitelé oficiálně prohlašují, že se ke konfliktu na Ukrajině staví neutrálně. Do jaké míry považujete tyto proklamace za důvěryhodné?
Od počátku války hovoříme o tzv. proruské neutralitě. Čína sice prohlašuje, že nestojí v konfliktu ani na jedné nebo druhé straně, nepřímo ale podporuje právě Rusko. Pomáhá Rusku zejména tak, že mu dodává technologie a zboží takzvaného dvojího užití, tedy vybavení, které má vojenské uplatnění. Podle Bidenovy administrativy by se mělo jednat o mikroelektroniku potřebnou pro rakety, letadla a tanky či nitrocelulózu, která je potřebná pro dělostřelecké granáty, optické komponenty tanků a obrněná vozidla či motory pro drony a podobně.
Podle čínských představitelů Peking neposílá Rusku žádné smrtící zbraně. Britský ministr obrany ale nedávno prohlásil, že "smrtící pomoc nyní proudí nebo bude proudit z Číny do Ruska."
Toto prověří čas. Nesmíme ale zapomenout, že Čína také Rusku pomáhá rétoricky a diplomaticky. Čínská média pomáhají šířit proruské narativy o válce, čínští diplomaté zase pomáhají legitimizovat ruské nároky.
Jaké máte další očekávání od čínské mezinárodní politiky? Je podle vás možné, že se dříve nebo později Peking otevřeně přihlásí k podpoře Ruska?
Neočekávám to, nic by tím nezískal. Pokud se tedy úplně zásadně nezmění situace na bojišti v příštích měsících, Čína bude pokračovat ve své proruské neutralitě, která se jí osvědčila. Pro Čínu je přeci jenom důležité, aby před mezinárodním společenstvím vystupovala jako zodpovědná mírotvorná mocnost. Prohlášení podpory Rusku by navíc nenávratně poškodilo její vztahy s EU.
[chooze:article;value:558010]
Nejen během poslední návštěvy Si Ťin-pchinga v Moskvě zazněla během jeho rozhovorů s Vladimirem Putinem slova o ustanovení nového světového řádu. Co bychom od toho v nejbližší i vzdálenější době mohli očekávat?
Čína nabízí svou vizi multipolárního světového řádu, který by měl být alternativou pro Západem vedený současný řád, ve němž hraje prim liberální demokracie. Hlavním pilířem takového řádu by mělo být nezasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Čína také usiluje o zpochybnění univerzálně platných norem a redefinici konceptů jako jsou demokracie a lidská práva.
Jakým způsobem se bude Peking snažit svým cílům přiblížit?
V bližší době bude Čína nadále usilovat o to, aby posílila svůj vliv ve světě a přesvědčila mezinárodní komunitu o tom, že je zodpovědnou mocností. Naráží v tom ale na limity. Protože zatím tuto zodpovědnost odmítá přijmout. Organizuje například různé mírové rozhovory, ale do jednání se sama nevkládá. A právě válka na Ukrajině nedostatek konstruktivního přístupu ze strany Pekingu to jednoznačně odhaluje.
Si Ťin-pching odletěl z Moskvy jako vítěz. Rusko tahá za kratší konec provazu (22/3/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.