Události posledních dnů dohání Evropu k přípravám na válku. Situaci se rozhodlo nepodcenit například Německo, které dalo jasně najevo svůj postoj. Tamní ministryně zahraničí Annalena Baerbocková podle agentury AP v úterý prohlásila, že se Německo nenechá zastrašit.
"Německo a jeho partneři se nenechají zastrašit, zatímco si Putin zahrává s naším strachem," citovala ji agentura. "Nezačal to dělat před tisíci dny. Začal v roce 2014," dodala s odkazem na anexi Krymu v roce 2014 a na to, že od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 uplynulo už tisíc dní.
[chooze:article;value:584161]
"Zvláště tehdy Německo udělalo chybu, zejména politicky, že se nechalo zastrašit a neposlouchalo své partnery, zejména ty východoevropské, kteří tehdy dávali jasně najevo: 'Nesmíme spoléhat na sliby z Kremlu. Musíme investovat do naší vlastní bezpečnosti a ochrany'," dodala.
Právě k investování do bezpečnosti a ochrany se uchyluje i Polsko. To se rozhodlo investovat tři miliardy zlotých na rozvoj kapacit výroby munice. "Přijali jsme návrh zákona o výstavbě muniční továrny v Polsku a o zvýšení naší výrobní kapacity. Toto je přelomový návrh zákona. Milník v aktivitách pro bezpečnost polského státu," uvádí země v prohlášení.
Rozhodlo navíc i o tom, že v roce 2025 obdrží na 230 tisíc Poláků výzvu k vojenské kvalifikaci. Země si tak podle portálu Polsat News chce udělat představu o tom, kolik lidí je způsobilých k výkonu vojenské služby. Povolané mají být ženy narozené v letech 1998 až 2006 a muži narození v letech 2001 až 2005. I když je vstup do vojenské služby v Polsku dobrovolný, kvalifikace bude povinná.
[chooze:article;value:584220]
Podle deníku Daily Mail se země inspirují ve Skandinávii. Právě obyvatelé Švédska a Norska dostávají v těchto dnech do svých schránek brožury, ve kterých jim radí, jak se chovat, pokud by se země ocitly ve válce. Připravit si mají například konzervy, energetické tyčinky, těstoviny či baterky. V případě jaderného konfliktu mají také mít doma jódové tablety.
Země těmito kroky reagují na stále se stupňující napětí. To vyvolal krok amerického prezidenta Joea Bidena, který dovolil Ukrajině použít rakety ATACMS. Kyjev tak následně učinil a na Rusko vystřelil pět těchto raket, z nichž jedna zasáhla svůj cíl.
Ruský prezident Vladimir Putin navíc podepsal doktrínu, která rozšířila možnosti, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin výnos podepsal právě v den, kdy USA povolily Ukrajině použít rakety ATACMS a kdy válka na Ukrajině dosáhla tisícího dne.
Obavy z rostoucího konfliktu na Ukrajině pociťují i Češi:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.