Učitelka z Bádenska-Württemberska před pár měsíci podala výpověď a našla si jinou školku, kde nyní pracuje. Situace na původním pracovišti se totiž už nedala vydržet. O svou zkušenost se však chtěla podělit.
"80 % dětí v zařízení má cizí původ nebo jsou to děti uprchlíků. Mnoho z nich má zkušenost s válkou a útěkem ze země, ať už pocházejí ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, nebo Íránu," řekla dotyčná portálu Focus. Německo je tak pro ně naprosto cizí zemí. Neznají jazyk ani kulturu. A přizpůsobit se tomuto novému světu bývá těžké.
[chooze:article;value:521298]
Hlavním problémem je jazyková bariéra. "Děti jsou poslány do našeho zařízení, aniž by uměly slovo německy. Ani rodiče nemluví německy," popsala učitelka s tím, že to není případ pouze dětí z rodin uprchlíků, ale také cizích státních příslušníků, kteří v Německu už nějakou dobu žijí.
Podle pedagožky je právě spousta potíží a nedorozumění založena na jazykové bariéře. "Pokud nerozumím jazyku, pak nevím, jaká pravidla musím dodržovat," doplnila žena.
Stále častěji se stupňuje agrese a běžné jsou i hádky a konflikty. "Kopou, člověka udeří pěstí, koušou. Berou hračky jiných dětí. Ty někdy skončí v jejich vlastním batohu," nastínila pedagožka.
Právě proto se učitelky pokoušejí komunikaci dětem, které němčinu neovládají, nějak usnadnit. "Často se snaží dorozumět gesty nebo kartičkami s obrázky. Někdy učitelé také používají mobilní telefony, aby si slova přeložili pomocí překladače," přiblížila žena.
[chooze:article;value:520277]
Problematické je však mnohdy i jednání ze strany rodičů. Když totiž děti nastupují do školky, mají takzvané adaptační období. Několik týdnů tam proto bývá se svou ratolestí tatínek nebo maminka, aby si dítko lépe zvyklo. "Tato fáze však většinou nebyla přijata od rodičů cizího původu. Děti prostě dovnitř strčili vchodem, dveře zavřeli a rodiče rychle utekli," řekla učitelka.
Ona sama se dostala dokonce do sporu s rodiči. "Otec mi vyhrožoval, protože jsem se mu odvážila zavolat a požádat ho, aby si vyzvedl své nemocné dítě. Syřan mi řekl, že si mě v noci najde," vylíčila pedagožka.
Jednou měl dokonce stát před školkou celý klan rodiny. "Bylo to výhrůžné gesto, kterým se mi snažili říci: 'Běda ti, jestli zavoláš znovu, že si mám dítě vyzvednout!'" má jasno učitelka.
Přestože na policii nikdy nezavolala, informovala o situaci své nadřízené. "Vedení řeklo, že s tím nemůže nic dělat, že taková je naše klientela. Takže musíme být velmi opatrní," podotkla žena.
[chooze:article;value:520982]
S podobnými zkušenostmi se portálu přitom přihlásili také další pedagogové z Dolního Saska, Brém nebo Bavorska. V březnu roku 2022 z přibližně 2,63 milionu dětí v německých školkách ve věku od tří do sedmi let mělo zhruba 820 500 cizí původ.
Chybí respekt
Už na začátku roku upozornil na problematiku předseda Křesťanskodemokratické unie Německa Friedrich Merz po silvestrovských nepokojích. Hovořil o tom totiž jako o problému s mladými lidmi z Arábie, píše portál WDR.
Navíc poznamenal, že studenti, a to především z rodin migrantů, nerespektují učitele na školách. Jedné pedagožce měla studentka říct: "Chceš mě š*kat? A do pr**le, ty stará dě*ko." V dalším případě měl učitel nepříjemnou zkušenost přímo s otcem žáka. "Vys**u se ti do obličeje, ty stará ku*vo," měl dotyčný říci pedagogovi.
Učitelům dochází trpělivost
Pro pracovníky bývá často jednání s dětmi z rodin přistěhovalců náročné a vyčerpávající. "Znamená to, že ostatní děti jdou stranou. Ale také je třeba se starat o ně a podporovat je. Mnoho pedagogů už nemá trpělivost řešit problémy, které způsobují děti migrantů. Naše tolerance vypršela," uzavřela učitelka.
Děti jsou stále agresivnější, na Děčínsku parta zmlátila kluka. Více se dozvíte v následující reportáži (9/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.