Ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny jsou proslulí brutálním bojem na Ukrajině, svou brutalitu ale předvádějí i jinde. Jedním z center jejich operací je Středoafrická republika, kde na jejich přítomnost doplácejí tamní obyvatelé. Žoldáci tam ke svým podnikům využívají dlouholetou občanskou válku, která africkou zemi sužuje.
Jedná se především o obchod s krvavými diamanty, který mají wagnerovci provozovat ve válečných zónách skrze firmu Diamville. Vychází to ze zprávy dvou organizací, které se Wagnerovou skupinou zabývají dlouhodobě: francouzská organizace All Eyes on Wagner a londýnské Dossierovo centrum, píše portál Washington Post.
Žoldáci podle vyšetřování nutí tamní chudé horníky, aby diamanty, které vytěží, firmě Diamville rovnou předávali, nebo aspoň nevýhodně prodávali. Jako donucovací prostředky mají používat násilí a strach, v některých případech i mučení a popravy. Jen ve Středoafrické republice má posledních několik let působit mezi 1 200 a 2 000 wagnerovců, kteří na těžbu dohlíží.
[chooze:article;value:476040]
Přítomnost wagnerovců v Africe není překvapením. "Wagnerovci tohle dělají už několik let. Evropská rada konstatovala, že se v Africe dopouští zločinů proti lidskosti. Některé africké vlády ale wagnerovce používaly v boji, například v Mali, kde útočili na francouzské vojáky," sdělil bezpečnostní expert Richard Stojar.
Kontrola Wagnerovy skupiny nad oblastmi v Africe v poslední době částečně zeslábla kvůli nasazení jejích členů v bojích na Ukrajině. Členové slupiny jsou skrze svého vůdce Jevgenije Prigožina úzce sblížení s ruskou vládou, a zejména s prezidentem Vladimirem Putinem. "Nepředpokládá se, že jsou wagnerovci nezávislou skupinou západního typu. Je to skupina napojená na vládu," uvedl bezpečnostní expert.
Nabízí se tak otázka, jestli penězi z prodeje krvavých diamantů Rusko nefinancuje válečnou mašinérii na Ukrajině. Podle Stojara je však velmi malá šance, že peníze z prodeje diamantů slouží k vybavení ruské armády. "Nemyslím si, že těch drahokamů získávají tolik, aby z toho mohlo Rusko financovat válku. Peníze jdou spíše přímo do kapsy Prigožina a dalších," myslí si Stojar.
[chooze:article;value:478204]
Zločiny proti lidskosti v Africe však nejsou jediným typem rozsáhlého zločinu, do kterého je Rusko alespoň zčásti zapojené. Dobře známá je ruská podpora kyberzločinců, kteří cílí na jiné země. Rusko pod sebou shromažďuje kyberzločinecké skupiny, z nichž některé mu dokonce veřejně vyjádřily podporu, uvedla americká bezpečnostní agentura CISA.
Rusko zaměřuje v současnosti hackerské útoky převážně na Ukrajinu, CISA však upozornila i další vlády, aby se před jeho útoky mohly bránit. Ruské útoky se převážně snaží o dvě věci. Tou první je získání přístupu k citlivým datům státních organizací. A druhým cílem je alespoň dočasné přerušení provozu kritické infrastruktury, jako jsou úřady, nemocnice či armáda.
Nejde však pouze o zločinecké operace. Ruská vláda i armáda mají totiž mít rozsáhlé vazby na podsvětí, jak vychází ze zprávy Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Gangy, které působí především v Evropě a obchodují se zbraněmi, drogami a bílým masem, si mají s vládními orgány vzájemně pomáhat.
Jako příklad uvádí ECFR druhou čečenskou válku. Do ní totiž zasáhla síť organizovaného zločinu, díky které dokázala ruská vláda přesvědčit čečenské mafiány, aby nezásobovali zbraněmi čečenské rebely. Dosáhla toho silným nátlakem a výhrůžkami cílenými na představitele organizovaného zločinu v Čečensku.
[chooze:article;value:478359]
Do aktivit organizovaného zločinu jsou nezřídka zapojené i ruské státní orgány. Ruská Federální služba bezpečnosti (FSB) měla podle ECFR před několika lety společně s podsvětím provozovat pašerácké operace mezi Ruskem a Estonskem. Penězi z těchto aktivit FSB měla dále financovat politické operace v Evropě, které oficiálně s Ruskem neměly nic společného.
Jinou oblíbenou praxí Ruska je využívání nájemných zabijáků. Nejedná se však pouze o politické vraždy, jako byla například smrt Alexandra Litviněnka. Rusko mělo podle analytické agentury CEPA vyplácet bojovníkům Tálibanu odměny za násilné odstranění amerických vojáků v Afghánistánu. Smyslem této činnosti byla snaha o snížení vlivu Spojených států v Afghánistánu, který se Rusko snaží dostat pod svou sféru vlivu.
Rusko ale nezajímají v první řadě peníze, i když pro něj západní sankce představují ekonomickou výzvu. Zajímá jej něco jiného. "Rusku jde spíše o projekci politické moci než o ekonomiku. Snaží se ovlivňovat jak Afriku, tak své okolí. To úsilí je značné a trvá prakticky od rozpadu Sovětského svazu. V posledních letech musí ale dost soupeřit s Čínou, která je pro africké státy čím dál atraktivnější," vysvětlil Stojar.
Rusko vyměnilo se Spojenými státy vězněnou basketbalistku za obchodníka se zbraněmi:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.