Berlingske svůj zdroj identifikuje jen pod křestním jménem Joakim. Špion z bezpečnostních důvodů nemohl odhalit svoji totožnost. Rozhovor ale probíhal přímo v budově dánské zpravodajské služby Forsvarets Efterretningstjeneste (FE), tedy Zpravodajské služby dánského ministerstva obrany.
"Přeludy vlastní velikosti jsou jedním ze známých vedlejších účinků hormonální léčby, na které byl. Nemohu to říct s jistotou, ale myslím, že to ovlivnilo jeho rozhodnutí, když zahájil válku na Ukrajině,“ prozradil Joakim.
Dánská rozvědka nečeká, že by Putina brzy sesadili. A to ani v případě, že se Rusům dál na bojišti nepovede. Za velmi pravděpodobné označila, že povládne i po volbách v roce 2024. "Kdybychom my viděli někoho, kdo ho může ohrozit, viděla by to i FSB (ruská tajná služba, pozn. red.) a velmi rychle by to vyřešila,“ uvedl Joakim.
[chooze:article;value:481821]
Největší otazník je ale Putinovo zdraví. Podle dánského rozvědčíka Putin netrpí smrtelnou chorobou, jak se spekuluje. Šéf ukrajinských špionů Kyrylo Budanov před časem podle listu Daily Mail řekl, že ruský prezident před sebou nemá dlouhý život, nezmínil ale, co mu je.
Trápit ale Putina mají chronické bolesti způsobené předchozími zraněními, třeba pádem z koně před 20 lety či zraněními z hokeje a juda. LTo je zajímavá věc. Těmi chronickými bolestmi už trpí docela dlouho. Proto když sedí, tak má tendence něco pevně svírat, aby ulevil bolesti," popisuje Joakim.
Změny v Putinově obličeji na začátku roku 2022 měly svědčit o tom, že podstoupil hormonální léčbu, právě takovou, která zatemňuje úsudek. Spekulovalo se, že má rakovinu štítné žlázy. "Na to bych si klidně vsadil," dodal Joakim.
[chooze:article;value:481923]
Rusko nebylo daleko vítězství
Výstupy, které se svým týmem zpracovává, dánským politikům slouží jako podklady pro rozhodování. Prozradil, že Rusové byli přesvědčení, že vyhrají během dvou týdnů. "A nebyli daleko," dodal s tím, že válku mohl rozhodnout ruský výsadek na letiště Hostomel u Kyjeva a následný vpád do hlavního města, ale ukrajinská protivzdušná obrana zabránila v přísunu ruských posil a výsadek byl poražen. Pak selhala ruská logistika.
"Velký podíl viny na neúspěchu dáváme Putinovi," řekl Joakim. Celou akci měl plánovat ve velmi úzkém kruhu a důstojníci se o svých úkolech dozvěděli až na poslední chvíli. Navíc tím, že z ruského pohledu nešlo o válku, ale o "speciální vojenskou operaci", přišli na poslední chvíli velitelé o 30 tisíc mužů, protože brance nemohli nasadit na území cizího státu, když není válečný stav. Proto některé role pěchoty museli převzít specialisté, kteří pak chyběli jinde a jejichž ztráty jsou pro Rusko obrovskou ranou.
[chooze:article;value:482011]
Putin se podle Joakima stále do vývoje války míchá. Například, když před Vánocemi uspořádal setkání s veliteli na Ukrajině. "To je ta nejhorší myšlenka, jakou mohl mít. Má generála, který má tu válku řídit, nemá si s nimi chodit sednout a sbírat poznatky od nižších velitelů," tvrdí.
Rusové podle Dánů nebudou mít v únoru sílu na další velkou ofenzívu na Kyjev, jak se obává Ukrajina. Naopak ztráty, které utrpěli, budou nahrazovat roky. Jde hlavně o vycvičení špičkových specialistů, které ztratili. "Očekáváme, že menší útoky jako u Bachmutu budou následovat, ale ofenzíva jako minulý únor, to jim potrvá několik let, než na to obnoví síly," věří.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.