Lidé si po povodních nové domy postavit nemohou. Převod pozemků se nečekaně zadrhl

Na opravě koryt podhorských potoků a říček se pracuje nepřetržitě i v zimě. Vodohospodáři využívají každou vhodnou minutu. I tak je jasné, že se tam práce protáhnou na několik let.

"Opravy koryt jsou rozděleny do třech částí, první má už teď na starosti Povodí Odry, to budou ty části, které se budou vracet do původního koryta, na ty další dvě části se teď zpracovává studie," vysvětlila starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem).

[chooze:article;value:592466]

​Jenomže lidé, kteří tam měli domy a voda jim je vzala, chtějí co nejrychleji bydlet. Dostat by měli jiné pozemky od státu. Rychlý převod se ale začíná zadrhávat. To, co vypadá dobře na mapách, naráží na realitu. "Pozemky, které nám pozemkový úřad nabídl, byly některé pod železnicí, některé byly příliš malé, k některým nebyla přístupová cesta a některé byly u zemědělského areálu, takže nebyly příliš vhodné," řekla starostka Zátoru Salome Sýkorová (SNK).

Povodně zasáhly i Bělou pod Pradědem. Z devíti státem nabídnutých lokalit vybrali zastupitelé jen dvě. "Následnou odpovědí nám bylo sděleno, že ani tyto dva pozemky nám v tuto chvíli nejsou schopni pro budoucí potřebu nabídnout," objasnil starosta Bělé pod Pradědem Radomír Neugebauer (SNK).

Jak se totiž ukázalo, poslední slovo mají vodohospodáři. A ti zatrhli plány na stavbu i třeba na pozemku, na dohled od kterého se do říčky Bělá vlévá jeden z horských potoků. "Následným nějakým vyhodnocením bylo sděleno, že tento pozemek je opět v záplavové oblasti, a tedy nevyhovující," dodal starosta Neugebauer. "V současné době prochází seznam pozemků kontrolou příslušného povodí, tedy Povodí Odry," poznamenala Petra Kazdová, mluvčí Státního pozemkového úřadu.

[chooze:article;value:593089]

​Jednou z postižených obcí je Vápenná. Po povodni tam spadlo pět domů. Nové pozemky pro stavbu nových domů tam ale nejsou. Výběr vypadal dobře – deset pozemků by mělo stačit, nakonec ale bude možné na obec převést jen jediný. "Jsou zdůvodněny tím, že jsou oplocené nebo jsou na nich pachtovní smlouvy nebo jsou tam jiné zádrhele, proč vlastně nemohou být převedeny ty pozemky na obec Vápennou," poukázal starosta Vápenné Leoš Hannig (TOP 09).

Problémy má většina obcí

Problémy má většina ze 17 obcí, které mají zájem o pozemky. Celkem jde o rozlohu skoro 42 hektarů. Nad některými pozemky kroutí hlavou i starosta České Vsi Petr Mudra (STAN). "Pozemky, které máme dostat, jsou zajímavé, ale jsou na nepřístupném místě, obklopené cizími pozemky, takže tam opravdu proces vedoucí k tomu, aby se tam dalo stavět, bude na několik let," uvedl.

Státní pozemkový úřad o problémech ví a brání se, úředníci prý dali k dispozici to nejlepší, co mohli. Jinými slovy – lepší pozemky zkrátka v katastrech postižených obcí nejsou. "Plochy, které byly obcím nabízeny, odpovídají dostupnému majetku státu v těch vybraných lokalitách," reagovala mluvčí Státního pozemkového úřadu Kazdová.

[chooze:article;value:593304]

​A starostové navíc varují – je možné, že 96 pozemků, které by potřebovali pro své obyvatele, nemusí být konečný počet. Někteří lidé totiž zvažují, že místo, kde prožili povodně, také opustí. "Mnohdy jde o psychickou stránku věci, kdy spíš touží se odstěhovat z míst, kde voda opravdu řádila, a nechtějí v těch nemovitostech zůstávat," domnívá se starosta Neugebauer.

"Na základě aktuální komunikace s obcemi se nabízí možnost, že by se eventuálně někdy na jaře, až se zjistí, jestli nedošlo k nějakým dalším ztrátám na majetku, dalo uvažovat o dalším kole této nabídky," dodala mluvčí pozemkového úřadu Kazdová.

Čekání zájemců na nové pozemky se tak nejspíš protáhne. Podle pravidel budou muset potom stavbu nového bydlení zahájit nejpozději dva roky od nabytí a kolaudace bude nutná nejpozději do dalších tří let.

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.