Jen co kohout zakokrhá, už se v Klokočí na Turnovsku ví, že budou k snídani čerstvá vajíčka. V této obci si obyvatelé sdílené kurníky nemohou vynachválit. Své o tom ví paní Kasia s rodinou. "Tak je to hodně praktické, hlavně kvůli tomu, že naše rodina hodně cestuje. Takže když vycestujeme, máme tady další rodiny, co se postarají," prozradila televizi Nova.
Pro tento způsob chovu často slouží tzv. nevyužitá obecní území, která zájemcům obec poskytne zdarma, nebo opuštěné sady. Starost o kurník si mezi sebe dělí ideálně sedm rodin, které se střídají v péči o slepice po týdnu a dělí se i o náklady. "Zpravidla je to třicet až padesát slepic pro sedm rodin. Jednou za rok koupíte tři pytle obilí," říká Anna Hudská, zakladatelka turnovského spolku ZAzemí.
[chooze:article;value:461700]
Protože si lidé staví kurníky většinou svépomocí, náklady včetně krmení vychází zhruba na 1 500 korun na rodinu za celý rok. A ještě tím přispívají k dobré věci. Starost o slepice vede děti k lásce k přírodě, navíc většina pochází z klecových chovů a ve sdílených kurnících nachází nový a důstojný domov.
"Když k nám přijde ta slepice z velkochovu, nemá ani peří. U nás se během pár týdnů revitalizuje," vysvětluje Hudská.
Nápad chválí i ekonomové. Tím spíš, když průměrný Čech spořádá 263 vajec ročně. Jedno vejce z komunitního kurníku vyjde přibližně na korunu padesát, což je třikrát méně, než kolik platíme v obchodech. "Je to typický příklad samozásobitelství. Pokud se podíváme na meziroční růst cenové hladiny, tak vejce zdražily nejvíc, a to o 95 % ve srovnání s rokem 2022," objasnil ekonom Petr Studnička.
Nejvíce kurníků vzniká v Libereckém kraji. Další se rozvíjí po celém Česku, a to i ve velkých městech. Tam dokonce chtějí jít někteří lidé dál a chovat slepice i na svých balkonech.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.