Podle posledních volebních průzkumů by lidovci dosáhli na dvouprocentní výsledek. Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny se pohybují dlouhodobě. "Já věřím, že dokážeme, jak KDU-ČSL, tak i celá koalice, získat zpět důvěru," věří si předseda strany Marian Jurečka.
Recept na to je prý jasný, a to reforma sociálního dávkového systému, řešení nelegálního zaměstnávání a digitalizace, jak vyjmenoval Jurečka.
KDU-ČSL se nepotýká jen s úbytkem voličů, ale i členů. A to jak těch řadových, například od roku 2018 se jejich počet snížil o více než 5 000, tak i osobností ve vysokém vedení. "KDU-ČSL nemá vytvořený nějaký zásadní rezervoár lidí, které by mohla snadno vysílat do různých funkcí," vysvětlil politolog a sociolog Jan Herzmann.
Například na jmenování Petra Hladíka ministrem životního prostředí se čekalo několik měsíců kvůli podezření z jeho účasti v kauze brněnských bytů. Jiný kandidát na toto místo prý nebyl. Marek Výborný zase po Zdeňkovi Nekulovi nastupoval na resort zemědělství bez předchozích zkušeností s tímto oborem, navíc ho strana musela stáhnout z vedení poslaneckého klubu.
"Máme silné osobnosti. Některé personální změny byly dány i změnou personálního stavu. To je věc, kterou neovlivníte," vysvětlil Jurečka.
[chooze:article;value:534042]
Podle expertů ale nemá strana ani dostatek témat, která by mohla voličům nabídnout. "Jsou ve vládě prakticky neviditelní, není zajímavá ani jejich sociální politika. Nedělají opozici uvnitř vlády," zhodnotil politolog Lukáš Jelínek.
Pokud by se ale v příštích volbách lidovci nedostali do Sněmovny, nebyla by to pro ně zas tak velká novinka. Z dolní komory už jednou, v roce 2010, vypadli.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.