Hodiny Posledního soudu ukazují pomyslný čas zbývající do zániku lidstva už 77 let. Jedná se o projekt časopisu Bulletin of the Atomic Scientists. Nyní vědci podruhé nastavili čas na 90 sekund do půlnoci.
Čtyřiadvacátá hodina představuje bod, kdy se Země stane neobyvatelnou. Stejný čas ukazovaly také loni, kdy je odborníci do této polohy umístili kvůli eskalaci války na Ukrajině a možnému jaderného konfliktu.
[chooze:article;value:497465]
Situace je tak v posledních dvou letech nejhorší od roku 1947, píše portál CNN. Tehdy redakce magazínu s měřením začala. Tenkrát byla hodnota na sedmi minutách. "Rozhodnutí ponechat tento rok stejný čas jako loni je z velké části způsobeno přetrvávajícími obavami z války na Ukrajině, konfliktu mezi Izraelem a Gazou, potenciálnímu závodu v jaderném zbrojení a klimatické krizi," uvedla prezidentka a generální ředitelka společnosti Bulletin Rachel Bronsonová.
Podle expertů je čas, který hodiny ukazují, ale dlouhodobě neudržitelný a lidstvo dělá málo pro to, aby odvrátilo zkázu. Zároveň upozorňují, že naše existence je přitom ve větším ohrožení než kdy dřív. "Trendy i nadále směřují ke globální katastrofě," doplnila Bronsonová.
Co však může být nakonec příčinou apokalypsy? Odborníci mají celou řadu teorií, co by mohlo být důvodem vyhlazení života na Zemi. Portál Daily Mail upozornil na několik z nich a nastínil možné scénáře.
Dopad obrovského asteroidu
Mnohým stále nedá spát pád asteroidu Chicxulub, který před desítkami miliony let způsobil záhubu dinosaurů. Objekt měl tehdy dopadnout do mělkého moře v dnešním Mexickém zálivu, způsobit obrovskou vlnu tsunami a uvolnit tak obrovský oblak sazí a prachu. Právě to následně spustilo globální změnu klimatu, která vyhladila 75 % živočišných a rostlinných druhů na Zemi.
[chooze:article;value:515702]
Podle odhadů astronomů se mohou obrovské asteroidy střetnout s naší planetou jednou za 100 milionů let. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) však monitoruje vesmír a dohlíží na objevené objekty. Nedávný úspěch navíc ukázal schopnost lidstva změnit směr potenciálních hrozeb ve vesmíru. Právě to přispívá k naší bezpečnosti a snižuje se tak pravděpodobnost srážky.
Roboti
Rozmach umělé inteligence (AI) přidělává vrásky řadě lidí. Samotní vědci se přitom nedokáží dohodnout, zda je pro lidstvo dobrá nebo špatná. Zatímco například Bill Gates vidí přínosy, Elon Musk je daleko pesimističtější. Spor se dokonce dostal na veřejnost a více než 1000 odborníků podepsalo dokument, ve kterém vyzývají k pozastavení v rozvoji umělé inteligence. Dle nich je třeba zabránit tomu, aby lidé ztratili kontrolu a čelili potenciálnímu vyhlazení roboty.
Supervulkán
Supervulkány bývají často považovány za nejzávažnější přirozenou hrobu naší existence. Erupce těch 20 známých ale nebývají časté a vyskytují se v průběhu přibližně jednou za 100 tisíc let. V případě výbuchu však mají zničující dopad na klima a ekologii naší planety.
Mimozemská hrozba
Lidskou představivost ovládá i myšlenka z mimozemské hrozby. Největší strach vyvolává u vědců skutečnost, že v případě střetu s mimozemšťany by mohli být natolik vyspělí, že bychom byli vůči nim zcela bezbranní. Většina odborníků se shoduje, že mimozemský život někde ve vesmíru jistě existuje a snaží se jej najít.
[chooze:article;value:528039]
Pohlcení Sluncem
Podle expertů by zkázu pro lidstvo mohlo představovat i samotné Slunce. Někteří totiž předpokládají, že přibližně za pět miliard let by mohlo pohltit Merkur, Venuši a potenciálně i Zemi.
Změna magnetického pole Země
Magnetické póly země se v minulosti měnily každých 200 tisíc až 300 tisíc let. Mezi vědci ale panuje obava kvůli tomu, že se poslední změna odehrála před 780 tisíci lety. Navíc přibližně před 42 tisíci lety se póly dočasně převrátily, což způsobilo katastrofickou změnu klimatu na konci poslední doby ledové.
Úplné změně magnetických pólů přitom obvykle předchází oslabení magnetického pole Země na nulu. To působí jako ochranná bariéra pro ozonovou vrstvu planety, která odráží kosmické záře a solární bouře. Podle nedávné studie je však velmi nepravděpodobné, že by se magnetické póly Země v dohledné době převrátily.
Pandemie
Pandemie koronaviru, se kterou se v předchozích letech potýkal celý svět, ukázala, jakou potenciální hrozbu představují infekční onemocnění. Odborníci jsou přesvědčeni, že by další pandemie mohla mít v budoucnu daleko více katastrofální následky.
[chooze:article;value:537108]
Černá díra
Navzdory velkým pokrokům v chápání černých děr vědci stále o těchto nebeských tělesech příliš nevědí. Vůbec první snímek černé díry ve vzdálené galaxii odhalil kolosální objekt o průměru 24 miliard kilometrů. Pokud by se něco takového přiblížilo Zemi, následky by mohly být katastrofální. Odborníci hovoří o roztržení planety nebo jejím odhození do jiné části vesmíru.
Jaderná válka
Už celá desetiletí panuje obava z vypuknutí jaderné války. Odstartovala ji studená válka mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. V současné době strach umocňuje konflikt na Ukrajině. Podle některých odhadů činí riziko války v příštím století asi 10 %.
Globální oteplování
Smrt je neodmyslitelnou součástí života. Do současnosti mělo vyhynout přibližně 98 % všechny organismů, které kdy existovaly na planetě. Geologické záznamy odhalují pět velkých masových vymírání za posledních 500 milionů let, které pokaždé změnily podobu života na Zemi. Mnozí to připisují globálnímu oteplování.
Jako z apokalyptického filmu. Zlověstné temné mraky začaly pohlcovat čínské město:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.