Lyžařské středisko Wagrain získalo jako první titul zelené turistické destinace

[chooze:gallery;value:34622]

Wagrain, neveliké městečko s asi třemi tisíci obyvateli, leží ve spolkové zemi Salcbursko, čili přímo v srdci rakouských Alp. Cesta autem z Prahy tam zabere necelých pět hodin. Oblast Wagrain-Kleinarl sice nepatří mezi nejznámější lyžařská střediska, přesto vyniká: jako první v Rakousku se totiž může pochlubit titulem zelené turistické destinace.

Rakouské Flachau zná díky Světovému poháru v alpském lyžování většina milovníků zimních sportů. Městečko Wagrain u českých lyžařů takové jméno nemá, přitom leží na opačném úpatí stejného, téměř dvoutisícového vrcholu Griessenkareck a s Flachau ho logicky propojuje řada sjezdovek a lanovek. Jen těch kabinových napočítáme ve Wagrainu devět.

[chooze:article;value:539198]

Ta největší, která nese název Wagrain G-Link, má délku přes dva kilometry a spojuje Wagrain s lyžařskou oblastí Flachau. Je také spojnicí s hlavním městem okresu St. Johann im Pongau, respektive jeho předměstím Alpendorf, kde se nachází nástupní stanice.

Všechna tři centra pak propojuje nejen lanovka, ale i název lyžařského areálu Snowspace, který je součástí regionu Ski amadé, po italském Dolomiti Superski, druhé nejrozlehlejší lyžařské oblasti v Evropě.

Moderní G-Link převáží lyžaře přes údolí a přímo navazuje na další lanovku s názvem Flying Mozart (Létající Mozart), která vede přímo z okraje Wagrainu. Sama G-Link má úctyhodnou kapacitu 130 osob.

"Flying Mozart je asi nejhloupější jméno pro lanovku, které jsem kdy slyšel. A máme ho zrovna u nás ve Wagrainu," směje se odkazu na slavného salcburského rodáka Wolfgang Wild z místní turistické kanceláře.

Zelená destinace

Sedíme u večeře v hotelové restauraci, jejíž jídelní lístek decentně vypichuje, že se tu vaří výhradně z lokálních surovin. Při skleničce rakouského vína se pak Wolfgang rozpovídá o tom, co Wagrain vedlo, aby se vydal cestou udržitelného turismu.

Stěžejní bylo referendum, které ve Wagrainu proběhlo před několika lety. Místní se v něm jednoznačně postavili proti dalšímu navyšování turistických kapacit.

[chooze:article;value:539305]

Na turismus je zde navázána drtivá většina místních obyvatel a i pro obec představuje největší část příjmů, proto byl výsledek plebiscitu možná překvapivý. "Ale byl to signál, že je načase dělat věci trochu jinak," říká Nicole Nellová, manažerka udržitelnosti oblasti Wagrain-Kleinarl, v níž místní sjezdovky doplňují desítky kilometrů běžeckých tras v okolí až kýčovitě malebného alpského jezera Jägersee.

"Nikdy nešlo o to něco zakazovat nebo omezovat. To bychom byli sami proti sobě. Podstatou je dělat dál to, co děláme, ale s větší mírou odpovědnosti," vysvětluje a pyšně připomíná nedávno obdržený mezinárodní certifikát takzvané zelené destinace, který byl završením její několikaleté práce.

Téma udržitelnosti ale muselo nejdřív prostoupit všemi oblastmi. Nešlo jen o sportovní a volnočasové aktivity, ale i o stravování, ubytování, dopravu nebo nakládání s odpady. "Museli jsme splnit stovky nejrůznějších podmínek napříč soukromým i veřejným sektorem. Právě v tom spočívá náročnost celého projektu. A na to ocenění jsme tak právem hrdí," dodává Nicole.

Lamy na procházky i na svetry

Druhý den se vydáváme zjistit, jak se na udržitelném turistickém ekosystému podílejí místní farmáři. A dostáváme k tomu velmi zvláštní doprovod – na odpolední procházku tu vyfasujeme lamy alpaky.

"Začalo to jako koníček. Dlouho jsem měl dva nebo tři kusy jen tak pro radost, pak jich začalo přibývat. Na chov jsou totiž lamy o dost méně náročné než ovce," vypráví Bernhard Maurer, farmář a majitel dnes již 32hlavého stáda alpak.

Z Wagrainu nám to nahoru na Bernhardovu rodinnou farmu trvalo nějakých 20 minut a 400 výškových metrů. Venčení alpaky na vodítku si tu může objednat každý, ale největší atrakce je to samozřejmě pro rodiny s dětmi.

[chooze:article;value:508606]

Není to ale největší zdroj příjmů farmy. Součástí areálu je totiž i manufaktura na zpracování vlny zasazená v suterénu moderní dřevostavby postavené v alpském stylu.

Vlna z alpaky je prý dvakrát jemnější než ovčí, a tudíž náročnější na zpracování. "Po vyprání vlny vyrábíme plsť různých tlouštěk a síly, kterou dodáváme regionálním nebo rakouským zpracovatelským partnerům," popisuje Bernhard.

Finálními produkty pak jsou kromě čepic, rukavic a šál i vložky do bot, podložky na jógu, potahy na sedadla nebo domácí pantofle zde nazývané "Alpatscho".

"Alpaky mají ještě jednu výhodu – jsou nejtišším hospodářským zvířetem, co znám, takže se na farmě v noci můžete i normálně vyspat," dodává Bernhard s pousmáním.

Na hory do zahraničí se chystají tisíce lyžařů. Štáb TV Nova navštívil a otestoval svahy v jižním Tyrolsku (1/2024):

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.