Mají lokálky smysl? Česko nemá plán, rušení může být drahé, říká odborník

Od 11. června bude jezdit lokálka na jižní Moravě na trati 255 Zaječí – Hodonín v úseku Kobylí – Hodonín už jen o víkendech, jak informoval portál zdopravy.cz.

"Vlaky v úseku Kobylí – Čejč – Hodonín využívá významně méně cestujících, než by odpovídalo efektivnímu vynaložení finančních prostředků Jihomoravského kraje, a provoz téměř prázdných vlaků je tak výrazně neekonomický," vysvětlila mluvčí Jihomoravského kraje Alena Knotková. Na nejvytíženějších úsecích jezdí vlakem 11 až 14 cestujících, na těch nejméně vytížených 7 až 9.

Velkým tématem byl konec některých lokálek ve Středočeském kraji. První vlna rušení tam byla v roce 2021. O dalším rušení se mluvilo koncem loňského roku. Správa železnic přitom podle ministerstva dopravy investovala mezi lety 2017 a 2021 do středočeských lokálek celkem 950 milionů korun.

[chooze:article;value:498148]

Chybí dlouhodobá koncepce

Pokud si na sebe lokálka nevydělá, tak člověka logicky napadne, že ji nemá smysl udržovat. Jenomže jak vysvětlil odborník na dopravu a logistiku Petr Panský z Centra pro efektivní dopravu, je tady riziko toho, že se rušení nemusí vyplatit z dlouhodobého hlediska.

"Počty cestujících využívajících železnici dlouhodobě stoupají jak u nás, tak i všude jinde v Evropě, a lze očekávat, že tento trend bude nadále pokračovat. Navíc se konečně blíží stavba prvních vysokorychlostních tratí na našem území, které kompletně překreslí dopravní mapu republiky. Vzhledem k tomu, že u nás stále neexistuje dopravní koncepce, která by rozumně předpověděla počty cestujících za 5 nebo 10 let, snadno by se nám mohlo stát, že teď zrušíme tratě, které budeme za pár let pracně a nákladně obnovovat. Všichni přitom víme, jak dokáže naše byrokracie na dlouhá léta každou novou stavbu zablokovat," vysvětlil Panský pro TN.cz.

Jak Panský popsal, spousta Čechů si pod pojmem "lokálka" představí dýchavičný motoráček s pár cestujícími, který se sotva šine. Nicméně v Evropě existují moderní lokálky, po kterých jezdí elektrické vozy až 160kilometrovou rychlostí. "Dokonce i u nás už je první lokálka na 160 km/h z Olomouce do Uničova a věřím, že další budou následovat," doplnil Panský.

Výhoda provozu na železnici je nižší spotřeba, vyšší kapacita a rychlost. Železnice také zabere podstatně méně místa než silnice. "Pokud bychom ji chtěli nahradit silnicemi, tak se prostě nevejdeme do měst a přišli bychom o ohromné plochy lesů, zemědělské půdy, ale i velmi cenných chráněných území. Dokáže přitom po Evropě nabídnout cestovní doby mnohem kratší než automobil a v mnoha dálkových relacích směle konkuruje letadlu," vyjmenoval Panský. Nevýhodou je naopak menší počet zastávek, a tudíž delší docházková vzdálenost pro cestující.

[chooze:article;value:492403]

Stát chystá velké investice do drah

"Obecně lze říci, že regionální železniční doprava samozřejmě smysl má. Potenciál mají především ty regionální trati, které směřují do/z větších měst (denní dojíždění) či jsou na trase větší zaměstnavatelé nebo významné turistické cíle," uvedl mluvčí ministerstva dopravy pro TN.cz František Jemelka. Doplnil, že drtivá většina z celkové délky regionálních tratí je používána a debata o omezování se vede jen u zlomku z nich.

Letos má jít do železnic a železničních budov celkově 70 miliard korun. Plán představil na konci dubna ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Jak zaznělo v debatě portálu zdopravy.cz, objevil se i nápad na převedení lokálních tratí do majetku krajů. Tento model funguje v zahraničí. Diskuze se vedla i kolem toho, jak měřit efektivitu tratí, tedy které má smysl ponechat, či nikoliv. Zda postačí prostě jen sčítat pasažéry, nebo zda jsou i jiné důležité parametry, jako je zachování dopravní dostupnosti pro venkov jako prevence před jeho vylidňováním.

Podívejte se na záznam tiskové konference, kde ministr dopravy představil investice do železniční dopravy:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.