Množství krizových linek vzniklo už ve čtvrtek večer hned po střelbě na pražském Palachově náměstí. Dál fungují nonstop a jsou určeny všem, kteří cítí, že situaci sami nezvládnou. Nejčastěji volají pozůstalí nebo příbuzní a přátelé raněných.
"Máme krizový tým. Tvoří ho krizoví interventi, kteří spolupracují se záchrannou službou a jsou k dispozici po celou dobu tohoto incidentu a plně se zapojili do krizových linek. Ta pomoc je kombinovaná, jak po psychologické stránce, tak psychiatrické, ale i lékařské," podotkl ředitel Centra sociálních služeb v Praze Roman Béla.
Deset z patnácti telefonátů na linku důvěry v krizovém centru Bohnice v sobotu souviselo se střelbou na filozofické fakultě. "Spíš očekáváme ten nápor s odstupem několika dní, kdy dojde k rozvoji posttraumatické stresové poruchy. Člověk to pozná tak, že se mu stále vrací myšlenky, jeho stav se zhoršuje, zhoršuje se jeho úzkost a zanedbává svoji normální činnost," očekává primář Centra krizové intervence v Bohnicích Petr Příhoda.
[chooze:article;value:534273]
Centrum krizové intervence funguje v nonstop provozu. Kdokoli tak může vyhledat pomoc ihned a bez objednání. Linky provozuje řada krizových center i Národní ústav duševního zdraví. "Já myslím, že je důležité, aby lidé pečovali o svoji duševní odolnost. Aby si uvědomili, že je to extrémně psychicky náročná situace, která se může projevovat různými nezvyklými prožitky, emocemi silnými a tak podobně," řekl ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví Petr Winkler.
"V tuto chvíli pražská policie má krizovou linku s názvem Střelba v Praze, která je určena pro širokou veřejnost a bude fungovat po dobu celých svátků," uvedla policejní mluvčí Eva Kropáčová. Na krizovou linku se mohou lidé dovolat na telefonním čísle 974 823 158.
Podle odborníků mohou psychické problémy i za pomoci odborníků přetrvat i řadu měsíců. Ze řádění střelce v budově univerzity, se vzpamatovávají i policisté, kteří na místě zasahovali. O psychologickou pomoc zatím požádalo jen několik z nich. Ale podle policejních psychologů trauma i na policisty často doléhá až se zpožděním.
Zásahu se zúčastnily stovky kriminalistů, hlídkových policistů nebo příslušníků zásahových jednotek. "Měli jsme tři třídy osob, kde byly zranění. To nikdo z nás nezažil, ani by to zažít nechtěl. V jedné třídě byly dvacetileté holky a já mám stejně starou neteř. My jsme byli ti první, kdo vešli do té místnosti, kde bylo nejvíce zraněných osob," vzpomíná na děsivé chvíle velitel zákroku Radomír Bohuslávek.
[chooze:article;value:532028]
Při zásahu policisté často fungují takzvaně na autopilota. Jednají tak, jak mají drilem nacvičené. To, co si prožili, na ně začne dopadat až s odstupem. "Nebýt dvou deci dobrého vína večer, tak ta hlava jede dál. Spánek nebyl úplně kvalitní, protože dneska jsme museli začít nanovo," řekl jeden z policistů, který se na zásahu podílel.
Policie standardně lidem ve svých řadách, kteří si prošli traumatickou zkušeností, poskytuje psychologickou pomoc. Prožitky ze zásahu na filozofické fakultě se ale dalece vymykají běžným zkušenostem. "Tato situace je tíživá tím, že ty oběti jsou mladí lidé. Vždy, když jsou ve hře děti nebo mladí lidé, je to velmi zátěžové. I svým rozsahem ta situace je mimořádná," podotkla policejní psycholožka Simona Hoskovcová.
Hluboké trauma si ale ze zásahu neodnáší jen policisté, kteří byli přímo na místě. Okamžiky hrůzy si prošli třeba i operační důstojníci, kteří koordinovali zasahující složky, nebo členové krizových štábů. Pro všechny z nich má policie novou mobilní aplikaci Pohov, která lidi ve stresu, nebo po prožitém traumatu, učí mentální relaxační cvičení. Původně plánovala policie k aplikaci spustit propagační kampaň až po Novém roce, kvůli tragické střelbě s tím ale začíná už teď.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.