Vědci sbírali klíšťata v parcích v každém krajském městě pomocí metody takzvaného vlajkování a následně zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. A to v rámci projektu "Klíšťata ve městě", který odstartoval minulý rok a potrvá ještě další tři roky. Podílejí se na něm vědci z Akademie věd, Státního zdravotního ústavu a Technické univerzity Ostrava. Státní zdravotní ústav o tom informoval tiskové zprávě.
"Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes 3 000 klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka," řekl vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
V laboratořích se vědci pomocí metody PCR zaměřovali hlavně lymeskou boreliózu a na příbuzné borrelie způsobující návratné horečky, dále na původce anaplazmózy, neoehrlichiózy a rickettsiózy. Alespoň jednou bakterií pak bylo infikováno přesně 44 % nashromážděných klíšťat, tedy téměř polovina. Nejčastěji je vědci pozitivně testovali na lymeskou boreliózu. Ta se vyskytla u 26 % klíšťat.
[chooze:article;value:547254]
Zatímco většina lidí má nemoci přenášené klíšťaty spojeny s lesem, kde jsou v přirozeném prostředím, infikovanější jsou naopak městská klíšťata. "Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích," vysvětlila Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu.
Rizikovější jsou i kvůli tomu, že ve městech se před nimi lidé tolik nechrání. "Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko," dodala.
Vědci průběžně sledují aktivitu klíšťat po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Jednou ročně pak sbírají klíšťata i ve všech ostatních krajských městech. Zatímco na trávníku, který se pravidelně seče, jsou klíšťata spíše ojedinělá, nejvíce se vyskytují v méně udržovaných částech parků.
[chooze:article;value:547107]
"Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky, nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od jednoho až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních," uvedl Hönig.
V městských parcích dokonce vědci našli víc klíšťat než v lese. "V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích," prozradil vedoucí NRL pro dezinfekci a sterilizaci Martin Kulma.
Řím má nově úředníka pro práva zvířat. Dohlížet má na toulavé kočky:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.