"Senát vydal zatykače na dvě osoby, Benjamina Netanjahua a Jo'ava Galanta, za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané nejméně od 8. října 2023 do nejméně 20. května 2024, tedy do dne, kdy obžaloba podala žádosti o vydání zatykačů," uvedl ve čtvrtek ICC. Zločinů se měli dopustit při válčení s teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
"Senát shledal oprávněné důvody domnívat se, že pan Netanjahu a pan Galant nesou trestní odpovědnost za následující trestné činy jako spolupachatelé, neboť se činů dopustili společně s dalšími osobami: válečný zločin vyhladovění jako způsob vedení války a zločiny proti lidskosti, vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy," argumentuje soud.
[chooze:article;value:582074]
Oba politici podle ICC rovněž nesou trestní odpovědnost jako civilní představitelé za válečný zločin úmyslného vedení útoku proti civilnímu obyvatelstvu. Tribunál se rozhodl informace zveřejnit, přestože jsou zatykače klasifikovány jako utajované.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar vydání zatykačů odsoudil. "Tyto zatykače nejsou jen osobními útoky na ně, ale v podstatě i útokem na právo Izraele na obranu. Jedná se o útok na nejohroženější a nejčastěji napadaný národ na světě," napsal na síti X.
[chooze:article;value:582434]
Za špatný krok označil zatykač i český premiér Petr Fiala (ODS). "Nešťastné rozhodnutí ICC oslabuje autoritu v jiných případech, když dává na stejnou úroveň zvolené představitele demokratického státu a předáky islamistické teroristické organizace," napsal Fiala na sociální síti X.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem se rozhořel 7. října loňského roku po teroristickém útoku palestinského hnutí na Izrael. Netanjahu se zavázal Hamás zneškodnit a zahájil proti němu tvrdý boj v Pásmu Gazy. Izraelci ale čelí intenzivní kritice kvůli rozpoutání rozsáhlé humanitární krize.
ICC je jediný stálý mezinárodní soud, který má pravomoc stíhat a trestat jednotlivce za trestné činy, jako je genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Loni na jaře vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli válečným zločinům na Ukrajině. Aktuálně tzv. Římský status ratifikovalo 125 zemí, přes 40 států ale nepatří mezi smluvní strany. Mezi nimi například Čína, Indie, Bělorusko, Severní Korea nebo Turecko.
Žádosti žalobce o vydání zatykače se věnovaly i Televizní noviny. Podívejte se na reportáž (5/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.