Výsledky studie zaměřené na sociální funkci močení u šimpanzů publikovala skupina vědců z Japonska v pondělí v časopise Current Biology. Zjistili, že sledovaní primáti mají tendenci se přidat, když vidí šimpanze v okolí si ulevovat.
Doktorandka z Kjótské univerzity Ena Onishiová sledovala podle deníku The New York Times lidoopy močit přes 600 hodin. Poprvé si chování všimla při realizaci jiného výzkumu. "Všimla jsem si, že mají tendenci močit ve stejnou dobu. Napadlo mě, mohlo by to být jedno z nakažlivých chování, jako je nakažlivé zívání?" řekla.
[chooze:article;value:589114]
Při dlouhém pozorování skupiny šimpanzů v rezervaci v Kjótu pak s kolegy zjistila, že skutečně močí v rychlém sledu po sobě. Čím blíže jsou jeden druhému, tím spíše si uleví. Čím níže jsou taky primáti na sociálním žebříčku ve skupině, tím spíše močí s ostatními.
"Tento výsledek nás překvapil. Vyvolal zajímavé otázky o sociální funkci tohoto chování, které bylo dlouhou dobu přehlíženo," vysvětlila Onishiová. "Nakažlivé močení by mohlo pomoci posílit skupinové vazby a zvýšit celkovou sociální soudržnost. Mohlo by to podpořit společnou připravenost ke kolektivnímu chování. Možností je mnoho," dodala.
[chooze:article;value:589455]
Podle biologa Martina Surbecka z Harvardu, který se výzkumu neúčastnil, není zjištění o skupinovém chování zcela neočekávatelné. "Pokud se pohybujete mezi lidoopy ve volné přírodě, často vidíte, že členové skupiny skutečně koordinují svou činnost," uvedl.
V plzeňské zoo vloni ukázali mládě ohroženého šimpanze. Podívejte se na reportáž (2/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.