Česko se nejspíš nedostane do války kvůli tomu, že bude vojensky napadeno. Reálnější je varianta, kdy bude ohrožen některý z dalších aliančních států.
"Než by si NATO stihlo odsouhlasit nějakou oficiální reakci, tak by to trvalo několik dní. Ještě před tím by však státy, které by chtěly a mohly, poslaly tomu napadenému státu ihned pomoc. Následně by se sešlo vedení Severoatlantické aliance. To by se dohodlo na aktivaci článku 5 a byli bychom ve válce," říká pro TN.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
[chooze:article;value:570647]
Jsme podle vás ale dobře připraveni na nějaký ozbrojený konflikt, který by se dotkl naší země?
Celý systém obrany se musí změnit. V tomto směru souhlasím s tím, co tvrdí náčelník generálního štábu Karel Řehka. Musíme zavést nějakou formu dobrovolné vojenské služby. Je nutné maximálně podporovat širší zapojení obyvatelstva do obrany státu. Potřebujeme více aktivních záloh, momentálně jich je jen asi pět tisíc, profesionálních vojáků okolo 28 tisíc. Ideální by bylo, pokud bychom záložáků měli ještě víc než profesionálních vojáků.
Jste také pro rozšíření počtu profesionálních vojáků?
Ano, ale nikoli v nějakém masovém měřítku. I když bych to rozšiřování velmi rád viděl, považuji to za lehce zbytečné.
Jak podle vás vypadají bezprostřední bezpečnostní hrozby pro Českou republiku?
Máme velkou výhodu v celkem luxusní poloze, protože jsme s výjimkou Rakouska obklopeni členskými státy NATO. Jakékoli ohrožení našeho území by automaticky znamenalo, že by šly do války i všechny členské státy Severoatlantické aliance. Varianta, že bychom my sami s někým bojovali, je krajně nepravděpodobná. Také nečekám, že by se k nám v dohledné době dostala pozemní cestou noha cizího vojáka. Ani si nedovedu přestavit tu situaci, ve které by k něčemu takovému došlo.
[chooze:article;value:558060]
Je reálné, že by u nás došlo na mobilizaci podobnou té, kterou zažilo tehdejší Československo v roce 1938?
Na takovou masovou akci v tuto chvíli ani nemáme materiální kapacity. Za komunistů ještě před koncem 80. let měla naše armáda ve službě asi 200 tisíc lidí. A kdyby tehdy proběhla mobilizace, tak by zahrnovala asi milion mužů. Všechny z nich by tenkrát šlo vyzbrojit. Každý by měl uniformu a nějakou zbraň. Pak se to postupně všechno redukovalo a rozprodávalo. Dnes, i když vám to s jistotou nikdo neřekne, by armáda dokázala vyzbrojit několik desítek tisíc lidí.
Jenže většina z nich by také musela absolvovat vojenský výcvik. Jak dlouho by trval?
Stačí se podívat na Ukrajinu, oni teď ve válečných podmínkách cvičí asi měsíc. To je ale absolutní minimum, aby ti lidé mohli jít na frontu a alespoň tam přežili. S něčím takovým se ale u nás v nějakém masovém měřítku nepočítá. Nejsou na to prostory ani instruktoři. My zatím máme ten luxus, že zatím žijeme v míru a měli bychom myslet na to, že potřebujeme pár desítek tisíc vycvičených záložníků, kteří by byli pro případ potřeby připraveni nastoupit.
Jak by Česká republika mohla být užitečná, pokud by NATO válčilo s nějakým vnějším nepřítelem?
Úkol ČR v nějakém hypotetickém budoucím konfliktu je vytvořit logistické zázemí. Přes nás přechází mnoho důležitých komunikačních linií včetně dálnic, železnice a letišť. Také disponujeme rozvíjejícím se obranným průmyslem. Naše role proto bude spíše v týlu. Samozřejmě také poskytneme nějaké jednotky pro vojenské nasazení, ale je velmi nepravděpodobné, že by se přímo bojovalo na našem území.
Co by následovalo, pokud byl napaden jiný stát Severoatlantické aliance třeba z Pobaltí, části Skandinávie či Balkánu?
Než by si NATO stihlo odsouhlasit nějakou oficiální reakci, tak by to trvalo několik dní. Ještě před tím by však státy, které by chtěly a mohly, poslaly tomu napadenému státu ihned pomoc. Následně by se sešlo vedení Severoatlantické aliance. To by se dohodlo na aktivaci článku 5 a byli bychom ve válce.
Česko se musí připravit na válku, burcuje generál Řehka (20/2/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.