Říká se "nesuď knihu podle obalu". Ve většině případech je to však přesně naopak, zvláště u erotické literatury. Nejčastějším motivem jsou polonazí lidé. "Mně se moje obálky dost líbí. Krásní chlapi vedou. Osobně třeba nemám moc ráda, když jsou tam k tomu ještě polonahé ženy, když je tam pár," svěřuje se spisovatelka.
Autorka lechtivých románů pro to má prostý důvod. Chce mít pocit, že se může s hlavní hrdinkou ztotožnit. "Celkově, když si chci číst knížku, tak nechci mít předobraz dokonalé partnerky, ženy nebo něco, protože já si pak přijdu hrozně nedokonalá vedle té nádherné postavy. Jsem radši, když tam mám jenom muže, kteří vypadají dokonale. A každá čtenářka si může představit sebe jako hlavní představitelku," vysvětluje Zikmundová.
Romantické knížky pro ženy plné sexuálních scén velká část společnosti odsuzuje a nepovažuje takový druh literatury za kvalitní. Spisovatelka na to má jasný názor.
[chooze:article;value:603280]
"K erotické literatuře se pořád trošku přistupuje skrz prsty, že to lidé neberou moc vážně. Pro mě je to srdcovka. Jsem za to, ať si každý čte, co chce. Pokud jsi nečetl, nehaň, jo? Až když to přečteš, můžeš mi dát konstruktivní kritiku," představuje Zikmundová svůj pohled.
Smysluplná kritika ale podle ní musí obsahovat konkrétní připomínky, ne pouze vyjádřit emoce a říct, že kniha byla hrozná. "Mám hodně konverzační romány, je tam spousta dialogů. Někomu to nemusí sednout. A to je v pořádku, já kvůli tomu nebudu měnit styl psaní," říká.
Pokud dostane konstruktivní kritiku, která jí dává smysl, vezme ji Zikmundová na vědomí, protože se chce ve psaní zlepšovat. Celý díl pořadu si můžete přehrát pod titulkem článku.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.