Výdaje státu v roce 2024 přesáhnou podle návrhu ministerstva financí hranici dvou bilionů korun. Aspoň s tím počítá ministerstvo financí, které minulý týden zveřejnilo návrh na státní rozpočet na příští rok. Započítává v něm náklady na provoz ministerstev, ale i na státní úřady či na kancelář prezidenta.
Mezi výdaji však vyčnívá jedno znepokojující číslo. Jedná se o peníze, které ministerstvo financí chce vyhradit na úhradu úroků ze státního dluhu. Na státní dluh by mělo příští rok padnout celkem 94,97 miliardy korun.
Pro srovnání: Na příští rok vyhradilo ministerstvo financí pro resort dopravy 96,2 miliardy korun. V rozpočtu jsou zahrnuty i náklady na stavbu dálnic či na provoz ministerstva. Ministerstvo dopravy navíc patří k těm ministerstvům, která v rozpočtu dostanou nejvíce.
[chooze:article;value:505322]
Státní dluh v posledních letech drasticky vzrostl. "Je to důsledkem kombinace několika faktorů už od pandemie, kdy začaly výrazně růst výdaje státu. Byly to například valorizace, podpora státu podnikatelům, ale nepomohlo ani zrušení superhrubé mzdy, tím spíš, že nebyla po dvou letech znovu zavedena, jak se původně plánovalo. Kvůli vyšším úrokovým sazbám nyní musí také stát odvádět na úrocích více," vysvětlil ekonom Jakub Seidler.
Pokud by nebylo potřeba tento dluh splácet a šlo by tyto peníze alokovat jinam, pro mnoho resortů by to mohlo znamenat výraznou pomoc. Například při ceně přibližně čtvrt miliardy za kilometr dálnice by z těchto peněz mohlo ministerstvo dopravy postavit téměř 380 kilometrů nových dálnic.
I ve školství by tyto peníze znamenaly zásadní rozdíl. Podle informací Deníku veřejné správy postavit novou školu stojí přibližně miliardu korun i více. Peníze určené na splacení úroku státního dluhu by tak vystačily na více než 90 nových škol.
[chooze:article;value:505564]
Poněkud překvapivě má jeden z nejnižších rozpočtů na rok 2024 ministerstvo zdravotnictví, které si podle návrhu bude muset vystačit pouze s 11,5 miliardy korun. Pokud by tento rozpočet mělo trvale, dokázaly by peníze jdoucí na splacení státního dluhu pohánět české zdravotnictví následujících 8 let.
Splácení státního dluhu je pro zdravou ekonomiku nezbytné. Přesto má dluh svou úlohu. "Snažíme se hodně investovat, a je proto záhodné, abychom ten dluh patřičně využívali. Je ale potřeba, aby ty výdaje byly smysluplnými investicemi a abychom si nepůjčovali na běžný provoz státu," dodal Seidler.
Bez šetření hrozí státu katastrofa. Stanjura věří, že letošní rozpočet dodrží (7/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.