Jedním z problémů, které s sebou přinášejí klimatické změny, je šíření organismů do oblastí, kde se jim dříve nedařilo. Kvůli nárůstu teplot se tak infekční nemoci známé z tropických oblastí mohou stát rizikem i pro obyvatele středoevropských zemí včetně Česka. Vyplývá to ze studie Svena Klimpela a Sarah Cunzeové z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho, kterou vypracovali pod záštitou Německé organizace proti opomíjeným tropickým chorobám.
V rámci výzkumu vytvořili různé scénáře podle toho, jak moc se v Evropě zvýší teplota. Například scénář RCP2.6 ukazuje vývoj při mírném nárůstu teploty o méně než dva stupně. Nejhorší scénář (RCP8.5) předpokládá nárůst o 4,8 stupně.
[chooze:article;value:502018]
K modelování si vybrali komára tygrovaného, který má svůj původ v jihovýchodní Asii, už dnes jej ale můžeme potkat v různých částech Evropy, a to i v Česku. Objevuje se zde zatím spíše sporadicky, za pár desetiletí by ale mohl být běžnou součástí evropské fauny.
Dengue, zika nebo západonilská horečka
Komáři nejsou jen otravným hmyzem, který nás v noci ruší bzučením kolem ucha. Právě například komár tygrovaný je přenašečem některých nebezpečných nemocí, se kterými se běžný Evropan nesetká. Tedy prozatím. Jedná se například o ziku, horečku dengue, žlutou zimnici, západonilskou horečku nebo chikungunyu.
Není náhodou, že si vědci při modelování vybrali zrovna tento druh. Komár tygrovaný je totiž rekordmanem mezi invazivními druhy. Během pouhých 40 let se dokázal z jihovýchodní Asie rozšířit po celém světě s výjimkou Antarktidy. To, že někde žije, ještě neznamená, že tam automaticky přinesl i tropické nemoci.
S rostoucími teplotami ale v Evropě vznikají vhodné podmínky právě i pro šíření těchto patogenů.
[chooze:article;value:489181]
Černý scénář
Podle toho nejhoršího scénáře by se mohl komár tygrovaný do roku 2080 rozšířit až do Pobaltí a části Skandinávie (viz mapa). Vhodné klimatické podmínky pro jeho život by panovaly i na většině území České republiky. "Po roce 2060 by se rozšířil do celé Anglie, do téměř celé středovýchodní Evropy včetně pobaltských států a velké části jižního Švédska až po jižní Norsko," uvádí studie.
Už při mírném zvýšení teplot ale vzroste riziko šíření tropických nemocí ve středoevropském prostoru. "Nyní se vyskytuje ve velkém množství v celém Středomoří. Modelování ale předpokládá, že tento druh bude mít z klimatických změn prospěch a v budoucnu se bude moci rozšířit více na sever," predikují autoři studie.
Do roku 2000 byly podmínky pro šíření západonilské horečky nebo dengue vhodné jen v jižních částech Evropy. Do konce století by se i podle mírného scénáře tyto patogeny mohly šířit na většině evropského kontinentu. V tom nejhorším scénáři se s těmito nemocemi v našich končinách budeme setkávat už po roce 2040. V té době už bude celé Středomoří vysoce rizikovou oblastí, kde tyto patogeny budou mít ne vhodné, ale dokonce ideální podmínky pro množení a přenos.
Vývoj ve dvou scénářích znázorňuje mapa (viz níže) teplotních podmínek vhodných pro přenos tropických nemocí přenášených komárem tygrovaným. Optimální podmínky jsou mezi 26 až 29 stupni, přenos je ale možný i při teplotách od 18 do 34 stupňů Celsia.
Současný vývoj zatím naznačuje, že oteplování planety nezvrátíme. Podle vědců by se tak Evropa měla začít připravovat na budoucí šíření těchto nemocí a včas vytvořit systém hlášení a monitorování. U druhů, které ještě nejsou pořádně "zabydlené", lze zvážit opatření, která omezí jejich další rozšíření – například vysušování jejich stanovišť nebo vypouštění sterilizovaných samců do volné přírody.
Komár tygrovaný v Česku
Na území Česka byl komár tygrovaný poprvé zaznamenaný v roce 2012, a to na jižní Moravě. "Právě jižní Moravu lze považovat za místo s největší pravděpodobností trvalého usídlení tohoto druhu u nás," konstatoval v roce 2015 v publikaci jihomoravské hygienické stanice přední český odborník na komáry Oldřich Šebesta.
[chooze:article;value:467554]
Už tehdy varoval, abychom nepodceňovali riziko rozšíření tohoto komára v Evropě, protože to může mít v budoucnu vážné zdravotní dopady. "I když u nás zatím k trvalému usazení žádného invazivního druhu komárů nedošlo a autochtonní výskyt jimi přenášených nemocí nebyl dosud prokázán, je velmi pravděpodobné, že v blízké budoucnosti k tomu může dojít, a proto je žádoucí zahájit co nejdříve pravidelný monitoring zaměřený na tuto problematiku," dodal.
Podle Státní zdravotního ústavu zatím v České republice výskyt komára tygrovaného nepředstavuje riziko přenosu exotických nemocí.
Existuje ale jiný parazit, před kterým bychom se měli mít na pozoru. Zhruba čtyři tisíce lidí se ročně v Česku nakazí lymeskou boreliózou, kterou přenášejí klíšťata.
Kvůli mírné zimě začala jejich sezona letos dřív než obvykle:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.