Nebude chleba, ceny poletí nahoru, varují zemědělci. Nic nehrozí, uklidňuje ekonom

Od letošního roku měli evropští i čeští zemědělci mít povinnost plnit nová pravidla pro hospodaření na zemědělské půdě. Ty předepisují, aby se kvůli ochraně životního prostředí vyčlenily takzvané "neprodukční plochy" tvořené úhory, ochrannými pásy a podobně. Zemědělci by tak museli nechat nejméně čtyři procenta půdy ladem. Kvůli rychle rostoucím cenám energií, pohonných hmot či hnojiv byla povinnost o rok odložena.

Pro následující rok ale zatím žádná výjimka oznámena nebyla. Nová pravidla podle Agrární komory mohou pro Česko znamenat v příštím roce o 86 tisíc hektarů obdělávané půdy méně. V roce 2022 zabíraly podle Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK) zemědělské pozemky 10,65 milionu hektarů, orná půda pak 4,8 milionu hektarů.

[chooze:article;value:497318]

Nevyrobí se až 160 milionů bochníků chleba, uvedla Agrární komora

"Tyto ambiciózní požadavky na pěstitele, které má Česko nastavené mnohem přísněji než v mnoha ostatních členských zemích Evropské unie, mohou ve výsledku prodražit výrobu potravin, což si jistě nepřejí tuzemští producenti, ani zákazníci," řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

"Považujeme za nespravedlivé a nerovné, že si některé státy vyjednaly výjimky z dodržování pravidel, která musíme plnit my – čeští zemědělci. Už vůbec nechápeme, proč Evropská unie bezcelně dováží zemědělskou produkci z míst, kde se podobným omezením jenom smějí,“ dodal Doležal.

Pro lepší představu, jak by se nová pravidla projevila, uvedla Agrární komora příklad s bochníky chleba. Potravinářské pšenice by příští rok mohlo chybět 62 tisíc tun. "Při předpokladu, že se z každé tuny pšenice namele kolem 770 kilogramů mouky, dojde k úbytku pšeničné mouky o hmotnosti necelých 48 tisíc tun. Z takového množství mouky se upotřebí k výrobě zhruba 160 milionů jednokilogramových bochníků chleba, což není při průměrné roční spotřebě Česka ve výši 430 milionů bochníků zanedbatelné množství," spočítala komora.

Nižší objem obdělávané půdy a kvůli tomu menší objem rostlinné výroby by podle komory dopadl i na chov hospodářských zvířat. Pokud by se v Česku vyrobilo o 12 procent méně krmiv a tento úbytek nebyl srovnán dovozem, dotklo by se to zhruba 170 tisíc prasat.

"Můžeme si potraviny ve větší míře dovážet, což se ostatně vloni zemědělci doslechli na zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích od předsedy vlády, Česko se tím ale připraví o příjmy do státního rozpočtu a spotřebitel bude vystaven ještě většímu kolísání cen, než jakému čelil v roce minulém, kdy se dále propadala soběstačnost ve výrobě potravin, a naopak zvyšovala závislost na dovozech,“ zmínil Doležal.

[chooze:article;value:492471]

Ceny i množství potravin budou stejné, oponuje ekonom

Datový analytik společnosti Datarun Petr Bartoň ale agrární vášně klidní: "Na úhor nepůjde průměrný hektar. Vyčlení se na něj ty nejméně produktivní, které jsou k dispozici. Reálný pokles tak bude mnohem menší. Navíc oproti letošku to bude minimální rozdíl, a nezdá se, že by tu letos nějaké bochníky chyběly."

Bartoň poznamenal, že jelikož byla výjimka z pravidla na neprodukční plochy oznámena až poté, co zemědělci založili produkci na letošní rok, tak ji v reálu vlastně již dodržují, i když nemusí. "Proto lze pochopit apel Agrární komory. Letos mohli mít výjimku, ale realisticky si ji neužili, a na příští rok, na kdy by ji ještě stihli implementovat, už ji (zatím) nedostali. Proto se snaží o prodloužení prodloužení a další odklad odkladu, aby si to alespoň rok 'užili'," okomentoval.

Podle Bartoně se tak politika Evropské unie neprojeví ani na ceně, ani na množství potravin: "Dnešní zemědělské trhy už jsou natolik pokročilé, že v zásadě platí jedna světová (potažmo evropská) cena, která se liší jen podle případných dopravních nákladů. Kvůli zmenšené produkci nebudou moci zemědělci účtovat vyšší cenu, než je tržní, protože by si produkci jinak potravináři (a ostatní zemědělci, kteří ji mohou používat) dovezli."

Zemědělci mají obavy o letošní úrodu. ​Podívejte se na reportáž TV Nova z konce července:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.