Česká republika selhává v péči o duševní zdraví. Vychází to ze závěrů kontroly NKÚ, který se věnoval centrům duševního zdraví. Ta mají představovat bezpečné prostředí pro lidi s duševními problémy, které si nevyžadují hospitalizaci. Mají jim tak poskytnout možnost se léčit v blízkosti svého bydliště.
Těchto center měla v plánu vláda zprovoznit do roku 2023 rovnou stovku. Cíl ale ani zdaleka nesplnila. "Díky dotaci ve výši 407 milionů korun vzniklo 29 center duševního zdraví. Z plánovaných 100 center byla koncem roku 2023 v provozu necelá třetina. Vznik sítě 100 center duševního zdraví, která by pokryla celé území ČR, není reálný ani v posunutém termínu do roku 2030," prohlásil NKÚ.
[chooze:article;value:573075]
O funkčnosti center svědčí rostoucí počet jejich klientů i klesající počet nutných hospitalizací. Podle dat prezentovaných NKÚ měla v roce 2018 centra po celém Česku pouhých 302 klientů, zatímco o pět let později to bylo už 6 257 klientů. Naopak počet psychiatrických pacientů spadl z 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022.
Ze zpackané výstavby a provozu center viní resorty, které na projekt měly dohlížet. "Ministerstvo zdravotnictví ani ministerstvo práce a sociálních věcí nesplnily řadu úkolů uložených vládou a neučinily všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě těchto center. Nedostatek odborného personálu, nezajištění udržitelného financování sociální péče v centrech a nedostatky v právních předpisech ohrožují provoz již existujících center a působí jako vážná překážka pro vznik nových," dodal NKÚ.
Ministerstva obvinění úřadu odmítají
Obě ministerstva ale obvinění úřadu odmítají. Podle nich má problémy na svědomí zejména předcházející vláda, která zanedbala přípravu. "Se závěry, které se nás týkají, nesouhlasíme. Předně je klíčové, že kontrolováno bylo období 2019–2022," prohlásil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
[chooze:article;value:575886]
Ministerstvo zároveň tvrdí, že sjednává dlouhodobě nápravu a to i v dalších letech. "Pro příští rok bude celková částka na financování sociálních služeb navýšena a 725 milionů korun je učeno právě na podporu rozvoje služeb v rámci reformy péče o duševní zdraví. Za dostupnost sociálních služeb na svém území pak zodpovídají jednotlivé kraje," dodal Augusta.
Ministerstvo zdravotnictví řeší převážně problém v oblasti personálu. "Otázku zajištění personálu vnímáme a aktivně ji řešíme. Ministerstvo zdravotnictví již několik let směřuje podporu v rámci vzdělávání významně i do profesí týkajících se péče o duševní zdraví. Pro rok 2024 bylo vypsáno 50 rezidenčních míst pro podporu vzdělávání zdravotnických profesionálů, tedy psychiatrů včetně dětských a dorostových, psychologů a dalších odborníků," poznamenal mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
[chooze:article;value:572880]
Zanedbaná péče o duševní zdraví má přímý vliv i na stát, zejména jeho hospodářství. Podle zjištění Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), přijdou státy Evropské unie každý rok o přibližně 4,3 bilionu korun právě kvůli psychickým problémům svých obyvatelů. "Podle dostupných dat odpovědných evropských institucí má až 15 procent dospělých v produktivním věku nějaké duševní onemocnění," uvedl klinický psycholog Tomáš Jelínek.
Nejčastějším problémem je stres a s ním spojené obtíže. Podle Jelínka trpělo v roce 2022 stresem, depresemi či úzkostmi v Evropské unii 27 procent pracovníků. Kvůli psychickým problémům lidé častěji chybí v práci, mají nižší produktivitu a dříve vyhoří.
Praha chce bojovat s duševními problémy. Představila novou organizaci (9/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.