Z nového výzkumu publikovaného v časopise Science vyplývá, že změny sklonu Země vůči Slunci řídily pohyby obřích ledovcových příkrovů v posledních 800 000 letech a vyvolaly začátek a konec osmi dob ledových.
Podle hlavního autora studie Stephena Barkera vědci odhalili mezi sklonem Země a tvorbou ledovců dokonce "úžasnou souvislost". Díky novým zjištěním odhadli, že nebýt globálního oteplování, příští doba ledová by byla v plném proudu za několik tisíc let.
"Předpověď je taková, že další doba ledová začne během příštích 10 tisíc let," řekl Barker, profesor věd o Zemi na Cardiffské univerzitě ve Velké Británii, v rozhovoru pro Live Science. Maximálního rozsahu by pak ledové příkrovy dosáhly během následujících 80 až 90 tisíc let. Dalších 10 tisíc let by trvalo, aby by se stáhly k pólům.
[chooze:article;value:600874]
Zdůraznil však to, že tento odhad nebere v úvahu emise skleníkových plynů a cykly narušuje globální oteplování. "Pokud CO₂ zůstane na vysoké úrovni, nové zalednění nepřijde," sdělil.
Doby ledové jsou extrémně chladné časové úseky, které se vyskytují zhruba každých 100 tisíc let a pokrývají velkou část planety obrovskými ledovými příkrovy po dobu tisíců let. Země se v současné době nachází v období meziledovém, přičemž poslední doba ledová vyvrcholila přibližně před 20 tisíci lety.
Vědci již dříve předpokládali, že poloha Země a její úhel vůči Slunci ovlivňují tvorbu ledových příkrovů. Na počátku 20. let 20. století přišel srbský vědec Milutin Milankovič s tím, že nepatrné změny v osovém sklonu Země a tvaru zemské dráhy mohou vyvolat masivní zalednění. Od té doby vědci jeho teorii testují.
Vědci oživují mamuta. Chtějí spojit DNA vyhynulého tvora a slona indického (03/2025):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.