Ve Svitavách se buduje dům za domem. Dělníci jsou v jednom kole třeba ve Felberově ulici. Do 44 bytů by se lidé měli nastěhovat už příští rok. Navzdory výstavbě počet obyvatel kupodivu od přelomu tisíciletí klesá. Je jich dnes stejně jako v roce 1980.
Jeden odstěhovaný občan rovná se mínus 15 tisíc korun ve svitavské kase. Radnice proto začala lidi motivovat. Město přemýšlí nad finančním příspěvkem pro nově narozené děti s trvalým pobytem nebo pro ty, kteří ve městě žijí a k trvalému pobytu by se přihlásili.
V Uherském Brodě přišli s konkrétním plánem. Za to, že čtyřčlenná rodina bude mít ve městě trvalé bydliště, si přijde na 120 tisíc korun. "Dáváme 6 tisíc korun ročně na osobu po dobu pěti let," prozradila starostka Uherského Brodu Miroslava Poláková.
[chooze:article;value:440303]
V Třemošnici na Chrudimsku ubylo za deset let 140 lidí. Kvůli tomu hrozilo, že na některé dotace radnice nedosáhne. "Máme připravenou velkou investici do rekonstrukce koupaliště. Pokud bychom klesli pod tři tisíce obyvatel, mohl by to být problém," sdělil starosta Třemošnic Miroslav Bubeník.
Příspěvek na obyvatele řeší rozpočtové určení daní. Nejvíc je na hlavu v Praze, a to skoro 45 tisíc korun. Nejhůř jsou na tom malé obce. Ve výpočtu je množství obyvatel ale jen jedno z kritérií. "Přihlíží se k výměře katastrálního území obce, počtu zaměstnanců, či počtu žáků ve školách a školkách," vysvětlil ekonom Štěpán Křeček.
A tak v lednu třemošnická radnice sáhla do vlastní kasy. Kdo ve městě už žil a přihlásil se natrvalo, dostal pět tisíc korun. Třemošnice se tak rozrostly o 94 obyvatel. Stejná odměna čeká na další zájemce i v příštím roce.
Luhačovice jdou cestou benefitů. Noví obyvatelé budou mít bezplatný sběrný dvůr, příspěvky na školní pomůcky nebo senior taxi. Navíc je čeká parkovací místo za stovku měsíčně. Ti, kteří nejsou z Luhačovic, platí desetkrát tolik.
[chooze:article;value:473262]
Odliv obyvatel dlouhodobě trápí zejména české pohraničí. Může za to nedostatek služeb, dlouhé dojíždění za prací nebo chybějící lékaři. Podle některých radnic by bylo vhodné více investovat do výstavby bytů nebo vysokorychlostního internetu, který v horských obcích často chybí úplně.
V roce 2018 žilo v Králíkách 4 200 lidí. Dnes tu má trvalé bydliště o 150 lidí méně. A s tím souvisí i nedostatek pracovních sil. Na králickém náměstí vede květinářství Zuzana Vítková a nemůže sehnat zaměstnance. "Měla jsem kolegyni, kolegyně dojížděla z Polska. Vydrží tady rok a lidi jdou dál, nezůstávají tady," podělila se paní Vítková.
V podhůří zima přichází dřív a později odchází, náklady na topení jsou tady tak vyšší než jinde. Navíc za lepší prací se jezdí daleko. Padesát kilometrů, tedy hodina jízdy je to třeba do automobilky v Kvasinách. Pohraničí má problém také s lékařským personálem. Za dentistou musí někteří jet až do 85 kilometrů vzdálené Olomouce.
Zvuk vrtačky by rádi slyšeli třeba v Mladkově na Pardubicku. První zubař šel do důchodu, dalšímu se obce složily na křeslo a když si otevřel ordinaci i v Lanškrouně, tu v Mladkově kvůli své vytíženosti opustil. "Zubaře hledáme od roku 2008," sdělil starosta Mladkova Roman Studený.
[chooze:article;value:472469]
A i tam platí, že čím méně lidí, tím méně v rozpočtu obce. Jelikož na dotace zastupitelé nedosáhnou, pomáhá kraj. "Podpořili jsme opakovaně adaptaci obecních prostor na nejrůznější prodejny či provozovny. Jedna z věcí, která je důležitá pro rozvoj, je, aby se do těch malých vesniček na pohraničí dostal vysokorychlostní internet," uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
Třeba špičkový IT specialista, který pracuje z domu a přitom miluje česko-polské pohraničí, si bez takového připojení neškrtne. Podle odborníků je vylidňování pohraničí trend, který nebude snadné v nejbližších letech zvrátit.
Lidem v pohraničí chybí práce i kultura. Podívejte se na reportáž TV Nova:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.