Moderní bydlení

Oblíbené moře Čechů se mění. Do Jadranu se dostávají exotické ryby

[chooze:gallery;value:33191]

Obrovským lákadlem Jaderského moře je úchvatný podmořský život. Lidé nemusí plavat hluboko ani příliš daleko od pláží, aby si prohlédli pestrobarevné útesy plné ryb. Za poslední roky navíc slovinští vědci zaznamenali některé nové a nepůvodní druhy, píše portál Gorgonija.

Právě před dvěma lety odborníci poprvé spatřili v Jaderském moři pruhatce stoupavého (Holocentrus adscensionis). Během několika srpnových dnů byla ryba zachycena u chráněné oblasti u italského přístavního města Terst. Šlo o první případ tohoto druhu v Terstském zálivu a Jaderském moři vůbec.

[chooze:article;value:517522]

"Jde o nepůvodní druh ryby, který je velmi plachý a v cizím prostředí nemá velkou šanci na přežití," citoval portál Čas za Zemljo vědce Lovrence Lipeje. Jejím původním teritoriem je Atlantský oceán. Viděna bývá pravidelně u pobřeží Severní Karolíny, USA i Brazílie, výjimkou není ani Karibské moře.

Jak upozornil Lipej, nejedná se přitom o jediný nepůvodní druh. Díky pravidelnému a účinnému monitoringu jich vědci objevili daleko více. V Terstském zálivu zachytili například hranozuba pruhovaného (Oplegnathus fasciatus), útesníka pruhovaného (Abudefduf saxatilis), kterému odborníci přezdívají "seržant", sapínka modrého (Chrysiptera cyanea) nebo bručouna pruhoocasého (Terapon theraps).

Příkladem invazního druhu evidovaného v Jaderském moři, který může způsobit ekologické škody, je živorodka Holbrookova (Gambusia holbrooki). Ta totiž vytlačuje původní druh halančíkovce pruhovaného (Aphanius fasciatus).

Podle vědců se však většiny nepůvodních druhů zatím není potřeba obávat. Případy jejich výskytu byly totiž v Jaderském moři ojedinělé. "Pokud tyto ryby najdeme jednou a pak už ne, není třeba se bát," vysvětlil Lipej.

[chooze:article;value:512976]

Dosud slovinští vědci zachytili celkem 55 nepůvodních druhů organismů v Jaderském moři. Právě nízké teploty přes zimu severní oblast chrání. "Zimní teploty moře jsou účinnou bariérou. Strach je zatím zbytečný, ale samozřejmě nevíme, co se stane v budoucnu," doplnil Lipej.

Vlivem globálního oteplování se totiž v moři objevují v posledních desetiletích také daleko více teplomilné druhy, které rozšiřují své teritorium. Aktuálně se jedná například o lufaru dravou (Pomatomus saltatrix). Lidé ji mohou zahlédnout například v Chorvatsku v řece Neretva a Mirna či v Černé Hoře.

V moři se stále častěji díky vyšším teplotám objevuje i zlak nachový (Coryphaena hippurus), sardinka oblá (Sardinella aurita), medúzovec černý (Centrolophus niger) nebo měsíčník svítivý (Mola mola).

Vědce letos v červenci zaujalo neobvyklé chování delfínů na Jadranu. Podívejte se:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.