Ochrana přírody, zvláště pak přirozených ekosystémů. Na to se chce v příštích letech zaměřit Evropská unie. "Právě jsme dosáhli dohody s Radou o prvním zákonu zaměřeném na obnovu přírody v Evropě. Můžeme být hrdí na tento historický výsledek, který stanoví ambiciózní a funkční pravidla pro všechny," řekl europoslanec Pascal Canfin.
Návrh počítá například s obnovou lesů, řek nebo rašelinišť poškozených zemědělskou činností. Jenže proti jsou třeba zemědělci. Původní návrh Evropské komise přitom počítal s ještě tvrdšími zásahy. Zemědělcům chtěl například odebrat část půdy a nechat ji ladem. "Bylo to původně navrženo na povinných 10 procent, což teď už nebude povinností, členské státy mají tento indikátor pouze doporučený," vysvětlila europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Jak se k doporučení postaví bude tedy záležet na jednotlivých státech. Zemědělci ale nejsou jediní, na koho může nový návrh dopadnout. Nároky totiž klade i na samosprávu. "Starostové byli vyděšení, že by měli zaručovat podíl zeleně ve městě, které ale starostům ani státu nepatří. Mnohdy jsou ty pozemky a majetek v rukou soukromníků," upozornil europoslanec Martin Hlaváček (ANO).
[chooze:article;value:526540]
Návrh vzbudil v Evropském parlamentu velký rozruch na konci června letošního roku. Předseda nejsilnější frakce Evropských křesťanských demokratů Manfred Weber čelil obvinění, že své europoslance vydírá, aby proti návrhu hlasovali. Celá frakce ale taková nařčení odmítá. "Nešlo o žádný nátlak. Mluvili jsme s kolegy, a když řekli, že se na to necítí, nahradili jsme je. Nesouhlasím s žádným obviněním našich kolegů," hájil se europoslanec Peter Liese.
Kritici z řad europoslanců mají ještě šanci návrh hodit pod stůl. Zatím totiž není platný a hlasovat o něm musí ještě jak plénum, tak členské státy.
Pokud by tyto návrhy prošly, české zemědělce by v příštích letech čekaly velké změny. Podle mnohých by ovšem také vedly k dalšímu růstu cen potravin. "Určitě to bude náročnější, dražší, a i ta technika, která je dnes dělaná na větší plochy, tak s ní bude trochu komplikovanější pracovat," uvedl ředitel agrodružstva Postoupky Jiří Šírek.
Na jedné straně horkem vyprahlá pole s hlubokými prasklinami nebo naopak bleskové povodně kvůli vodě, která rychle steče z polí. I to je důvod, proč by se mělo objevit v krajině více remízků. Zemědělci ale mají argument, proč by se podle nich nic nemělo přehánět.
"Je to pro nás semeniště hrabošů. Pokud to děláte na sílu a neděláte to s dobrým úmyslem, že se o to budete starat sám, tak to prostě nedopadne dobře," varoval předseda Agrární komory Zlínského kraje Martin Gabrhelík.
[chooze:article;value:528651]
"Vytrhali jsme stromy rostoucí na mezích, rozorali meze, narovnali vodoteče a ta krajina je natolik poznamenaná, že zlepšení bez nějakých zásadních zásahů nemůžeme dosáhnout," varoval ochránce přírody Milan Orálek.
Nová pravidla by navíc podle farmářů mohla zdražit i zemědělskou produkci. "Tím, že se nám sníží výměra, na které hospodaříme, se nám zvednou režijní náklady, tudíž budeme muset být dražší," dodal Gabrhelík.
Přibýt by mělo i drobného hmyzu, hlavně opylovačů, tedy včel a čmeláků. "Pěstovat velké lány kukuřice není dobré. Tam v tom prostoru totiž skoro žádní opylovači nejsou," poznamenal Orálek.
I přes změny, které farmáře nejspíš čekají, všichni věří, že české zemědělství nezanikne. Zpřísněná pravidla by mohla platit od roku 2030. "Věda jde dopředu, chemie jde dopředu, a i to zemědělství, které na to je silně navázáno, tak je schopno se přizpůsobit. Bude to komplikace, ale nemyslím si, že bychom kvůli tomu měli přestat fungovat," prohlásil Šířek.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.