Odborníci kritizují překotné změny ve školství. Děti ve srovnání pohořely

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) je zastáncem postupných změn. "Že bychom jednou za 30 let provedly takovou totální revoluci považuji za zcela nemožné. Je normální, že ve své práci průběžně děláme inovace," říká ministr Bek.

Podle odborníků jsou v dnešním digitálním a rychle rostoucím světě změny nutné, avšak nesmí se kumulovat a vytvářet chaos.

[chooze:article;value:560805]

​"My jsme tady 20 let žádné zásadní změny ve školství neudělali. Ty změny je potřeba udělat dobře, musí tam být profesionální informační kampaň, dobrý management. Ideální by bylo, kdyby ty kroky byly rozložené v čase," připomíná ekonom školství Daniel Munich.

"Tohle je ze strany školství obrovský problém, protože spousta změn, k nimž došlo, otevřelo prostor k tomu, abychom hledali nějaké cesty. Když budeme často měnit pravidla, tak to hledání těch alternativ komplikuje,“ upřesňuje sociolog František Kalvas.

"Každá změna znamená problém. Pokud je těch změn příliš, tak to není dobře," přitakává Jiří Zajíček, ředitel Masarykovy střední školy chemické z Unie školských asociací.

[chooze:article;value:560377]

​"Průměrně vydrží ministr školství ve funkci rok a půl. Pomohlo by, kdyby jednotliví ministři, jak jdou po sobě, respektovali kontinuitu v duchu nějakých vládních strategií," míní Miroslav Hřebecký z organizace EDUin.

Někteří ředitelé středních škol také upozorňují na problémy spojené se změnami v přijímacím řízení. Podle nich jsou tyto změny nedomyšlené.

"Velkým a zbytečným problémem jsou hybridní přihlášky. Je potřeba urychleně novelizovat školský zákon," apeluje ředitel Zajíček.

[chooze:article;value:560248]

​České školství trpí i celou řadou dalších problémů. Výsledky mezinárodního programu hodnocení žáků ukázaly, že dětem chybí kreativita a zvídavost. V řešení tvůrčích úloh dosáhly průměrných výsledků. Nejlépe se vedlo žákům ze Singapuru, nejhůř na tom byli Albánci. Testů se zúčastnilo 64 zemí z celého světa.

S rostoucími změnami na trhu práce a nástupem umělé inteligence je čím dál důležitější kreativita. PISA – mezinárodní program pro hodnocení žáků – nově kromě matematických, přírodovědných a čtenářských dovedností měří i kreativitu.

"Svět 21. století se významně změnil a kreativita jinými slovy schopnost nacházet nová řešení. Je jedna z nejdůležitějších vlastností vysoce oceňovaná i na pracovním trhu," říká poradce ministra školství Bohumil Kartous.

[chooze:article;value:560466]

​Patnáctiletí žáci měli za úkol například vymyslet zajímavý příběh nebo způsoby, jak vést osvětovou kampaň ve škole.

Singapur, Jižní Korea, Kanada nebo Austrálie si v rozvoji kreativního myšlení vedly nejlépe, nejhůř skončily Albánie, Filipíny a Uzbekistán. České děti dopadly průměrně. S tím, že je učitelé podporují ve vymýšlení originálních odpovědí a v hledání kreativních řešení, u nás souhlasila jen polovina z nich.

"Žáci nedostávají tak velký prostor k tomu, aby se mohli projevit, nebo k tomu aby mohli projevovat svoje názory nebo myšlenky, dominantní prostor v tom vzdělávacím procesu má učitel," domnívá se Katarína Kalivodová, ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání.

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.