Několik dnů do jara a zahrádkáři už mají napilno a stejně tak prodejci. Protože Češi často jezdí pro levnější potraviny do Polska, jeli jsme se podívat, jak to tam s cenami v zahradnictvích vypadá.
Švestky, hrušky, jabloně, broskve, meruňky. Každý ovocný stromek je tam k mání za přibližně 130 korun. V supermarketu je seženete dokonce za necelou stovku a na tržišti by to možná mohlo být ještě méně. U nás za ovocné stromky zaplatíte více. Třeba meruňka začíná na 250 korunách.
U českých pěstitelů letos orientačně počítají s takovýmito cenami. Sazeničky salátů, kedluben, zelí a kapusty pořídíte okolo 3 korun za kus, celer a květák asi za 5 korun. Vzrostlejší rajčata, lilky a okurky budou stát 25 korun za sazenici, papriky kvůli vysokému zájmu budou stát asi 30 korun. V Polsku jsme v obchodech objevili některé sazenice levněji. Kedluben stojí o korunu méně, salát a kapusta vyjde podobně jako u nás.
[chooze:article;value:491463]
Nákup sazenic se často vyplatí takzvaně z první ruky, tedy tam, kde je pěstují od semen. Rostlinky všemožné zeleniny a bylinek touto dobou každoročně zaplní skleníky zahradnických firem. Výjimkou není ani ten v pražských Malešicích, kde je pěstují ze semínek a vzrostlé prodávají dále. O většinu sadby se starají studenti oboru zahradnictví.
Pro velký zájem o letošní sadbu pořídili na učilišti Jarov pro studenty hrnkovací stroj, který plní květináče a výrazně tak urychluje celý proces.
V zahradnických centrech v Česku, kde sazenice nepěstují, ale překupují, jsou ceny vyšší. Oproti pěstitelům zhruba dvojnásobně. Na druhou stranu seženete velký výběr sadby cibule, česneku a brambor. Síťku cibule pořídíte od 25 korun do 65 korun podle velikosti a druhu. Sadbu brambor od 135 korun za pětikilový balík. Kilo sadbového česneku stojí asi 60 korun.
Odborníci ukázali, jak se o zahrádku starat
Základní péči o zahrádku v období března nám vysvětlil zástupce ředitele odborného učiliště Jarov Eduard Chvosta. Dalo by se říci, že po zimě je potřeba hlavně uklidit. "Každý rok na jaře je třeba seříznout rostlinu tak, aby vyrašily nové čerstvé výhony, které jsou barevné, pak celou zimu nám dělají ten krásný efekt, vyřezáváme to nejstarší dřevo," prozradil.
Vystříhané větve můžeme rozdrtit a dále použít. "Výborná věc, tu hmotu můžeme použít jako mulč, který nám pomáhá jako ochrana před zaplevelením, ušetří nám to na jaře práci, zadržuje to ještě vláhu, výborná věc. A nemusíte ještě kupovat kůru," poradil Chvosta.
Z trvalek se na českých zahrádkách hodně pěstují různé okrasné trávy, teď je nejvyšší čas zcela odstranit uschlé části. "Pak začnou ty nové výhony rašit a mohli bychom poškodit nově rašící rostlinu, takže teď je ten správný okamžik je třeba odstranit. Tu vrchní část celou," řekl Chvosta.
Z trávníku je potřeba odstranit listí, suché zbytky trávy a mech. "Vzduch způsobí lepší růst toho trávníku. Vyhrabávání stařiny je daleko účinnější, když to děláme dvěma směry, takže nejdříve jedním směrem, pak do pravého úhlu," vysvětlil Chvosta.
[chooze:article;value:495181]
Trávníku také prospěje, když ho od záhonů nebo cest oddělíme vyrytím malé strouhy. "Rýha, která vzniká, zabraňuje prorůstání," doplnil Chvosta.
A složité to není ani s ovocem. Maliny jsou v zásadě dvojího typu. "Výhon těch jednouplodících je úplně suchý až k zemi, je třeba to vyřezat," ukázal Ivan Dvořák z odborného oddělení Českého zahrádkářského svazu. V případě, že pruty suché nejsou, stříhají se nad nejvyššími pupeny.
U stromů je to jiné. "Stromy začínáme řezat až začínají třeba kvést," upozornil Dvořák. "Ta vzdálenost mezi těmi větvemi by měla být aspoň 30 centimetrů," dodal.
Podobné je to u jabloní, zkrátka je potřeba strom upravit tak, aby se do jeho koruny dostalo co nejvíce slunce. Pak ještě upravit půdu na záhoncích, protože březen je i čas pro výsev kořenové zeleniny, salátů či sadbu cibule a hrachu.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.