Alzheimerova choroba je zatím nevyléčitelná nemoc, které se ale dá částečně předcházet a jejíž rozvoj se dá s pomocí léků a doprovodné terapie výrazně zpomalit.
V Česku jí podle České alzheimerovské společnosti (ČALS) trpí asi 100 000 lidí a další přibývají. Může za to například stárnutí populace a špatný životní styl. V roce 2050 podle současných odhadů může být nemocných skoro dvakrát tolik.
Mezi příznaky patří poruchy krátkodobé paměti, a to jak té bezprostřední, tak i té nedávné. K tomu se často přidává porucha řeči, kdy lidem vypadávají slova. "To je sice po 50. roku života běžný jev, ale jde o takzvanou benigní zapomnětlivost. U benigní zapomnětlivosti si ale člověk většinou za chvilku vzpomene," vysvětluje psycholožka ČALS Eva Jarolímová.
[chooze:article;value:485596]
Důležité je také sledovat, jak se tyto příznaky vyvíjí. Zapomínat je přirozené. Varovné ale je, pokud se to zhoršuje. "Často si toho všimne spíš okolí než ten člověk samotný. V pokročilejších stadiích nejsou tito lidé schopni dát dohromady větu nebo takzvaně neudrží nit," popsala rozvoj choroby Jarolímová.
Dalšími doprovodnými příznaky bývají ztráta motivace, chuti do života a pozornosti. K tomu se připojují deprese a úzkosti. "Velmi často to jde ve vlnách. Chvílemi je na tom člověk úplně dobře a jindy je to zase o hodně horší. Jak nemoc postupuje, jsou tyto špatné epizody výraznější," doplnila Jarolímová.
Lidé s demencí pociťují také ztrátu schopnosti učit se novým věcem a bývají dezorientovaní v čase i v prostoru. Později se začíná měnit osobnost nemocného člověka a vytrácí se schopnost udržovat hygienu.
[chooze:article;value:485470]
Co přesně nemoc spouští, vědci zatím i přes rozsáhlý výzkum nezjistili. Víme jen, že svou roli hraje ukládání bílkovin v mozku, které ho následně poškozuje. A také víme, že existují vnější a vnitřní faktory, které propuknutí nemoci ovlivňují.
"Jednak za to mohou genetické predispozice, jednak životospráva. Vliv má také míra vzdělání, kdy lidé s vyšším vzděláním jsou o něco méně náchylní k tomu, aby u nich Alzheimerova nemoc propukla. Riziko propuknutí nemoci pak roste s věkem," vysvětlila psycholožka.
"Ohrožení jsou také lidé se smyslovými vadami, například s vadami sluchu nebo zraku, pokud je nekompenzují potřebnými pomůckami, třeba naslouchátkem. Rizikovými faktory jsou i obezita nebo diabetes, lidově cukrovka," doplnila.
[chooze:article;value:481500]
A jak se nemoci bránit? Prevencí je zdravý životní styl, a to jak po fyzické, tak psychické stránce. Důležitý je tedy pohyb, zdravé stravování, ale též pravidelný kontakt s blízkými a aktivní přemýšlení.
To, jestli jste nemocí ohroženi, můžete zjistit také díky novému internetovému dotazníku, který spustila britská společnost pro výzkum Alzheimerovy choroby. A pokud angličtinou zrovna nevládnete, nezoufejte. ČALS podle ředitelky Martiny Malátové plánuje vytvořit jeho českou verzi.
Pokud pak na sobě už příznaky demence pociťujete, měli byste podle Jarolímové co nejdříve kontaktovat lékaře – ať už přímo odborníka (neurologa, psychiatra či geriatra), nebo praktického lékaře. ČALS také pořádá po celé České republice Dny paměti, kdy si mohou lidé bezplatně kognitivní funkce nechat vyšetřit.
[chooze:article;value:485608]
Rychlá diagnóza je potřeba zejména proto, že včasné zahájení léčby výrazně pomáhá zachovat psychické schopnosti nemocného. Jde nejenom o léky, ale také o různá doprovodná cvičení, která pomáhají trénovat paměť.
"Důležité také je, aby lidé, kteří jsou s člověkem, u nějž mají na demenci podezření, v kontaktu, ho nezačali nějak ponižovat a frustrovat. Protože ti nemocní lidé si často neuvědomují, že se s nimi něco děje. Blízcí potenciálního nemocného by měli zvolit naopak akceptující a podporující přístup, který vyústí v brzkou diagnostiku a případnou léčbu," zdůraznila Jarolímová.
Vědci oznámili průlom. Úspěšně testují lék na Alzheimerovu chorobu:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.