Česká republika se ujala předsednictví Visegrádské skupiny, a proto letos Petr Pavel v Praze na oficiálním summitu hostí slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, maďarskou hlavu státu Katalin Novákovou a polského prezidenta Andrzeje Dudu.
Podle polského prezidenta jednání probíhalo v poklidu a lídři se věnovali hlavně zajištění bezpečnosti a významu spolupráce zemí střední Evropy. Petr Pavel zopakoval, že je nutné dál podporovat Ukrajinu, která od loňského února čelí ruské agresi. "Podpora Ukrajiny je proto zásadní pro naši bezpečnost.
Zároveň je také krokem přirozeně lidským. Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Je to v našem zájmu," řekla česká hlava státu.
Válku odsoudila i maďarská prezidentka Katalin Nováková, přestože Budapešť dlouhodobě nepodporuje dodávky vojenského materiálu napadené zemi. "Máme společné stanovisko. Rusko nesmí vyhrát tuto válku," shrnula po jednání.
[chooze:article;value:529797]
Podle Pavla se na summitu věnovali i pozici zemí k válce na Blízkém východě. "Naším zájmem jako Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena. Aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a aby se konflikt dál nerozšířil do regionu," zdůraznil Pavel. Pro bezpečnost EU je podle něj nutné řešit i rozšíření sedmadvacítky. "Partnerům musíme nabídnout jasnou evropskou perspektivu. Takový krok nejen posílí naši bezpečnost, ale přispěje také k odolnosti Evropy jako celku," dodal.
Několikrát už prezident Pavel opakoval, že při jednání se středoevropskými zeměmi vidí prostor v rozšíření spolupráce i na Baltské země. Za to ho ale dříve ostře kritizoval nový slovenský premiér Robert Fico, jehož vláda získala v úterý důvěru tamního parlamentu. Vztahy mezi zeměmi V4 i kvůli tomu v posledním roce ochladly.
Největší rozdíly panují i ve vztahu k vojenské pomoci Ukrajině. Zatímco Polsko a Česko jsou jedněmi z největších podporovatelů napadené země, Maďarsko a nově i slovenská vláda se k podpoře staví rezervovaně. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ale během úterního setkání podporu Ukrajiny podpořila. "Je důležité, abychom navzájem znali své pozice a věděli, kde máme průsečíky, kde můžeme navzájem spolupracovat a ve kterých oblastech se lišíme," poznamenal Pavel na tiskové konferenci.
[chooze:article;value:476892]
Kvůli summitu byla v pohotovosti i policie. "Na zajištění celého opatření se podílí desítky policistů, ať už z útvaru pro ochranu prezidenta, nebo ústavních činitelů, ale zároveň i pražské policie," sdělil mluvčí policejního prezidia David Schön.
"Setkání je v takovém intimnějším formátu, aby si mohli vyříkat názory, které na to, ne nutně, všichni musí mít stejné. Prezidentky a prezidenti budou hledat různé konkrétní projekty, propojení našich zemí, tak abychom prosperovali v regionu střední Evropy," avizoval Zajíček. První jednání měli prezidenti dopoledne, při následném obědě se měli věnovat válce na Ukrajině nebo situaci na Blízkém východě.
[chooze:article;value:530248]
Podle politologa Vladimíra Hanáčka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je setkání spíše zdvořilostní záležitostí a gestem, že spolupráce pokračuje. Přestože si myslí, že význam společného postoje V4 se občas přeceňuje, je pro summit důležité, aby země sladily postoje. "Zejména západoevropští státníci a politici často vnímají Visegrádskou skupinu jako společnou entitu, která i v rámci EU je společným aktérem," uvedl.
Podívejte se, jak probíhaly přípravy na setkání prezidentů zemí V4 v Praze:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.