Pohroma pro Česko? V Bosně našli další obří naleziště lithia

Lithium, kov důležitý pro výrobu baterií, patří mezi významné suroviny současnosti. Zvláště pro Evropu, která silně prosazuje elektromobilitu. Zahájení jeho těžby v rozsáhlém ložisku u Cínovce na Teplicku označil premiér Petr Fiala (ODS) za jeden ze zásadních kroků pro nastartování české ekonomiky. Tento plán ale může mít trhlinu. Další podobně velké ložisko se má nacházet v Bosně a Hercegovině.

Objev rozsáhlého naleziště na východě země u města Lopare, které leží asi 15 kilometrů od třetího největšího města Bosny a Hercegoviny Tuzla, oznámila švýcarská společnost ArCore, která podle Rádia Svobodná Evropa už také požádala tamní úřady o povolení k těžbě.

Jak přesně je ložisko rozsáhlé, sama společnost neuvádí. Na stránkách neziskové organizace European Lithium Institute, jíž je ArCore členem, se nicméně píše, že se tam má vyskytovat asi 2,4 milionu tun uhličitanu lithného, tedy asi polovina množství v českém ložisku pod Cínovcem.

[chooze:article;value:526165]

V evropském měřítku tak jde o skutečně velké naleziště, které má být navíc vhodné pro jednodušší povrchovou těžbu. Naopak na Cínovci by těžba měla probíhat kompletně pod zemí, což je sice náročnější proces, je ale méně škodlivý pro životní prostředí.

Pro balkánské naleziště mluví také mzdy. Zatímco v Česku je podle statistického úřadu průměrná měsíční mzda asi 43 tisíc korun, v Bosně a Hercegovině se pohybuje na úrovni 1 974 marek, tedy necelých 25 tisíc korun.

Podle oslovených odborníků na těžbu je ale otevření dolu v Lopare ještě hodně daleko. Neexistují totiž potřebné technologie.

[chooze:article;value:525502]

"Lopare se nachází pouze 40 km daleko od geologicky příbuzného ložiska Jadar v Srbsku. Jak Jadar, tak Lopare jsou světově ojedinělá ložiska, neboť lithium v nich se nachází v minerálu jadarit, který se nikde na světě netěží, a není tedy ověřená technologie získávání lithia z tohoto minerálu," vysvětlují Zbyněk Gabriel a Jaromír Starý z České geologické služby.

I s vývojem technologie tak skutečné zahájení těžby v Lopare může trvat 10 až 16 let. ČEZ naopak plánuje plné rozjetí dobývání lithia už na rok 2028. A i kdyby se takové technologie našly rychleji, nebude to mít na chystanou těžbu na Cínovci, kde potřebné technologie už existují, zásadní vliv. Zájem o lithium je podle odborníků totiž zkrátka obrovský a nejspíš bude dál růst.

"V Evropě se přes obrovskou poptávku zatím žádné ložisko lithia na výrobu baterií netěží a jeho spotřeba se řeší dovozem z Číny. A s tím, jak se budou rozšiřovat kapacity výroby elektromobilů, bude tato poptávka dále růst. V tomto kontextu by bylo otevření ložiska Lopare především vítaným příspěvkem na evropský trh," vysvětlují odborníci dále.

[chooze:article;value:523248]

"Vzhledem k rozmístění továren na baterie v rámci Evropy má Česká republika zajímavější geografickou polohu než Bosna a Hercegovina či Srbsko. Česko má navíc jako člen EU předvídatelnější právní prostředí, a je tedy atraktivnější pro investory než Bosna a Hercegovina," dodává pak k výhodnosti těžby na Cínovci ekonom Štěpán Křeček.

Vším ale může zamíchat ještě veřejné mínění. To například zastavilo rozvoj už zmíněného ložiska Jadar, které je velikostně srovnatelné s tím v Česku. Silné protesty lidí v oblasti totiž donutily srbské úřady, aby přípravu těžby zastavily. A vlna nevole už se zvedá také v Bosně a Hercegovině.

To na severu Čech se situace zatím zdá být příznivější. Podle výzkumu agentury IBRS pro skupinu ČEZ podporuje na Teplicku vznik průmyslu spojeného s lithiem asi 61 % respondentů. Stále ale panují obavy z možné nebezpečnosti a ekologických dopadů celého projektu.

Těžba lithia na Teplicku: Starostové obcí se bojí negativních dopadů na život lidí (10/2023):

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.