Politici se ve Sněmovně nebrání vulgaritám. Neštítí se ani nevhodných gest

Politici si mnohdy servítky příliš neberou. "Mě už to tady se*e," nechal se slyšet před dvěma lety premiér Petr Fiala (ODS). A v roce 2010 byl Miroslav Kalousek (TOP 09) ještě ostřejší. "Vy jste kdo? Piráti? Vy jste sice pěkní ko*oti, ale jste sympatičtější než Jirka Paroubek," řekl tehdy Kalousek. "Je zase ožralej jak obyčejně, zloděj zlodějský, nebudeš mě urážet," je zase několik let starý výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

To je jen krátký výčet urážek, které zaznívají z úst českých politiků. Někteří své pocity navíc nevyjadřují jen slovy, ale také gesty. Kupříkladu bývalý premiér Mirek Topolánek, exministr financí Miroslav Kalousek nebo místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček zvednutím prostředníčku.

"Politici v tomhle odlišní v minulosti nebyli. Ten rozdíl je v tom, že dneska se ta ostrá slova stále častěji objevují v jejich veřejných vystoupeních," komentoval politolog Lukáš Jelínek.

[chooze:article;value:538041]

​Nadávky a urážky prý byly součástí slovníku politiků i několik desítek let zpět. "V době Rakouska-Uherska probíhaly opravdu těžké urážky v říšské radě mezi mezi Čechy a Němci, často se tam i poprali, urvala se lavice a tlouklo se s ní. Podobná situace byla v československém parlamentu, v tom meziválečném, přirozeně potom v období komunismu, tam se to dělo více v kuloárech, samozřejmě ne na veřejnosti," upřesnil historik z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Libor Svoboda.

Urážlivé a nevybíravé výroky už několikrát musel řešit i sněmovní mandátový a imunitní výbor. Svá slova vysvětlovali před jeho členy například předseda SPD Tomio Okamura, Andrej Babiš nebo bývalý poslanec Lubomír Volný, jehož vystoupení ve Sněmovně vyústilo i v potyčku.

Ani okolní státy ale nezůstávají pozadu. Vulgarismy nešetří třeba slovenští politici. "Budu ti tykat, ty magore, sedni si. Dochází ti prášky? Ty jsi normální mešuge," směřoval svá slova poslanec Andrej Danko bývalému premiérovi Igoru Matovičovi.

[chooze:article;value:540893]

​Naproti tomu v Německu nebo Francii si politici prý dávají pozor na pusu. "To, co se objevuje v našem parlamentu, by asi v Bundestagu nebylo vůbec myslitelné. Na druhé straně používání vulgarit tam není žádnou výjimkou, pokud to není veřejný projev," sdělil sociolog Jan Herzmann.

"Asi si nedokážu představit, že by Emmanuel Macron přišel do Národního shromáždění a plácal některá slova, která se tady plácají," přidala se politická a ekonomická komentátorka Lenka Zlámalová. 

Hrubé chování českých politiků by měl omezit takzvaný etický kodex poslance, který zákonodárci právě připravují.

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.