Léto tradičně přeje stavebnímu průmyslu, ale ve stavebninách letos moc rušno není. Stavebníci otáčí každou korunu a zedníci každou cihlu. Skokanem roku je obyčejný pytel vápna. Stojí 305 korun. Loni to bylo 170 a předloni dokonce 110 korun.
A kvůli tomu podražil až o třetinu štuk. Třicet kilo je nyní dostupné za 255 korun. "Je podstatně menší zájem, na tržbách cítíme, že jsou menší," přiznal vedoucí stavebnin v Lázních Bohdaneč Jaroslav Jurenka.
Každý rok porovnává TV Nova ceny v jedněch stavebninách. Cement je dražší oproti loňsku o 17 korun, cihla poskočila o kačku. A i když je levnější polystyren, na předloňské ceny se rozhodně nedostal.
[chooze:article;value:517482]
Lidi drtí i vysoká úroková sazba hypoték, a to má za následek jedno: staví méně. "Pardubický stavební úřad eviduje desetiprocentní pokles vydaných stavebních povolení," sdělil mluvčí pardubického magistrátu Radim Jelínek.
"Evidujeme o 30 procent méně žádostí o vydání stavebního povolení oproti předchozímu nebo předloňskému roku," řekl starosta Chrudimi František Pilný (ANO).
Petr Pála z Přelouče stavěl v nejméně vhodnou dobu. Před dvěma lety si na dům půjčil 3,5 milionu korun a kvůli drahému materiálu loni potřeboval další peníze. "Museli jsme navýšit až o milion," řekl pan Pála. Kdyby stavěl letos, byl by ještě zoufalejší. Trh se stavebním materiálem začíná kolabovat a první položky právě začaly po extrémním zdražování mírně klesat.
Jenže postavit si vlastní dům nebo byt není jenom o materiálu, ale i o tom sehnat kvalitního řemeslníka. A těch je dlouhodobě nedostatek. Před třemi lety chybělo v Česku kolem 300 tisíc obkladačů, malířů, nebo pokrývačů. Dnes už jich chybí přes 400 tisíc. A protože jich je málo, rostou i jejich ceny.
O vlastním domě stále sní i pan Petr Maňák. S přítelkyní vlastní stavební parcelu nedaleko hlavního města. Vysněné bydlení chtěli postavit už před dvěma lety. Nedaří se jim ale najít řemeslníky, kteří by jim s výstavbou pomohli. "Problém nebyl jenom s financemi, problém byl i s tím, aby ty oslovené firmy měly vůbec čas v dohledné době," postěžoval si pan Maňák.
Sehnat kvalitní řemeslníky totiž trvá leckdy i několik měsíců. Například pan Adam se živí jako obkladač, objednat si jeho služby je ale možné nejdříve na zimu. "Už před měsícem, když mi někdo zavolal, že chce zrekonstruovat nebo obložit koupelnu, tak už jsem je varoval, že nové zakázky přijímám až příští rok," připustil pan Adam.
[chooze:article;value:514206]
Největší poptávka je po svářečích, elektrikářích, pokrývačích nebo právě obkladačích. Nedostatek řemeslníků vyšponoval i ceny za jejich služby, ty podle ekonomů za poslední roky stouply u některých oborů i dvojnásobně.
"Narostly už jenom proto, že je nyní odložená poptávka. Za covidu bylo těžké si někoho oficiálně pozvat domů. Zejména ta řemesla, která jsou potřeba na zlepšování domácností, tam jsou ty nárůsty nejvyšší," řekl ekonom Petr Bartoň.
Z učňovských škol vyjde každoročně okolo 15 tisíc řemeslníků. Jen zhruba třetina z nich ale u daného řemesla zůstane. "V České republice nehrozí nezaměstnanost a tím pádem vědí, že i mimo řemesla si vždycky najdou nějakou relativně dobře placenou práci," dodal Bartoň. Podle odborníků se situace do budoucna příliš nezlepší. O některé učňovské obory totiž stále velký zájem není.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.