Do Velké Británie před hrůzami druhé světové války uprchly z tehdejšího Československa tisíce lidí. Mnozí z nich pak kvůli následnému komunistickému teroru v zemi zůstali nebo se tam brzy vrátili. Komunistická vláda se je za to rozhodla potrestat ztrátou občanství či tím, že neumožnila získání občanství jejich dětem.
Tento příběh se týká také takzvaných Wintonových dětí, potomků českých Židů, které těsně před vypuknutím války pomohl z Němci okupovaného Protektorátu Čechy a Morava zachránit Brit Nicholas Winton. Celkem se mu jich do Británie podařilo přepravit 669.
Teď potomci uprchlíků touží získat zpět české občanství, o které je minulý režim připravil. Současný zákon to ale neumožňuje. "Narodila jsem se v roce 1961 jako dcera československého občana. Jsem smutná, že mé děti ztratily možnost získat české občanství. Když vezmu v potaz hlubokou vazbu mé rodiny k této zemi, přijde mi to velice nespravedlivé," postěžovala si deníku Guardian Naomi Yandellová.
[chooze:article;value:489837]
Důvodů, proč potomci československých emigrantů touží po českém občanství, je více. Na jednu stranu jde o emocionální vazbu, na druhou stranu jde i o pragmatické rozhodnutí. Kvůli Brexitu totiž Britové přišli o některá práva evropských občanů. S českým pasem by je ale získali zpět.
Část potomků Wintonových dětí si o české občanství zažádala v roce 2014. Tato možnost byla ale omezená – časově i rozsahem. Mnozí o ní ale vůbec nevěděli, a tak o možnost získat české občanství přišli. Dalších se pak netýkala vůbec, například vnoučat.
"Ustanovení § 33 zákona o státním občanství umožňovalo osobám, které se narodily v době od 1. 10. 1949 do 7. 5. 1969 mimo území tehdejší Československé republiky, nabýt české státní občanství, pokud jeden z jejich rodičů byl ke dni jejich narození československým občanem, čímž tedy zpětně odstraňovalo dopady tehdejších přísnějších zákonů. To však bylo možné učinit pouze ve lhůtě jednoho roku od 1. 1. 2014, poté tato možnost zanikla," vysvětlil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
[chooze:article;value:489081]
Možnost získat občanství na základě starších rodinných vazeb (tedy nikoliv jen z rodiče na dítě) přitom už ve světě existuje. Například sousední Německo umožňuje až pravnoučatům lidí, kteří za druhé světové války měli říšské občanství, aby se nyní přihlásili o německé občanství. Nemusí přitom bydlet v Německu ani umět německy.
"Osobně se domnívám, že by bylo sympatickým gestem a jakýmsi morálním zadostiučiněním, pokud by české občanství obdrželi," myslí si František Šambera z organizace Post Bellum, která se zabývá dokumentací příběhů Čechů ve 20. století.
"Samozřejmě je jasné, že jde o symbolické gesto. Symbolické v tom, že by Česká republika narovnala jakousi křivdu minulosti a dala najevo, že ji vnímá a že na skupinu ‘Wintonových dětí‘ nazírá jako na příslušníky vlastního národa," dodal Šambera.
[chooze:article;value:484137]
Podle ministerstva zahraničí se už na změně pracuje. "Velvyslanectví v Londýně je s těmito lidmi samozřejmě v kontaktu, stejně tak i ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo vnitra. Ministerstvo zahraničí aktuálně zvažuje návrh na změnu dotčeného ustanovení, které by chtělo v krátké době s ministerstvem vnitra projednat," řekl TN.cz mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Podle Krátošky už dokonce snaha o změnu probíhá delší dobu. "V rámci legislativního procesu bylo navrženo i obnovení účinnosti předmětného ustanovení § 33 zákona o státním občanství. Do skončení funkčního období Poslanecké sněmovny na podzim 2021 však nebyl tento návrh zákona projednán," vysvětlil mluvčí vnitra.
"Otázka obnovení tohoto ustanovení je nicméně ze strany ministerstva vnitra nadále podporována a je jedním z témat, kterými se bude ministerstvo vnitra při přípravě budoucí novely zákona věcně zabývat," dodal Krátoška.
Příběh československého Wintona. Přemysl Pitter zachránil desítky dětí:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.