PŘEHLED: Jak strany vidí, kde vzít na důchody a co s penzijním spořením

Financování důchodů z daní

Jedním z velkých témat důchodů v Česku je jejich budoucí financování, zda budou stačit prostředky ze sociálního pojištění, nebo se třeba budou muset použít peníze například i z daňových příjmů.

S tím by neměl problém člen důchodové komise a poslanec Viktor Vojtko (STAN). "Mezigeneračně by nebylo úplně spravedlivé, aby průběžný systém využíval jako zdroj pouze sociální pojištění," uvedl. Dodal, že by tam ale měly být jasně dané mantinely.

Proti využití prostředků z jiných zdrojů, než je sociální pojištění, se přímo nepostavila žádná strana, ať už z opozice, nebo z vládní koalice, byť některé nepovažují využívání takových prostředků za optimální.

[chooze:article;value:496522]

​Využívání daní a podobných zdrojů k financování důchodů nepovažuje analytik finančních trhů společnosti Next Finance Jiří Cihlář za systémový krok. "Ačkoliv to vlády nechtějí přiznat, všem je jasné, že řešením je větší zapojení soukromého pilíře. Čím dřív si to přiznáme, a budeme se moci na důchod začít připravovat, tím lépe," řekl.

Ekonomka se zaměření na pracovní trh Linda Kunertová naopak uvádí, že některé složky důchodů by mohly bít lépe financované z daní. "Zde je ale potřeba podotknout, že současné daně a příjmy rozpočtu nestačí. Díky sérii nesmyslných zásahů do příjmové stránky státu, které ulevily hlavně výše příjmovým skupinám, nám v posledních letech nezbývají peníze," dodala.

[chooze:poll;value:2559ec592c7348097daaf111358f9ec0fe814bd9;layout:tn_nova]

Udržitelnost předčasných důchodů

Často využívaným institutem v Česku jsou předčasné důchody. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo k loňskému prosinci v Česku 2,4 milionu starobních důchodců, z toho 680 tisíc v předčasném důchodu, což je téměř třetina.

Lidovci se v rámci důchodové reformy budou snažit o snížení výhodnosti předčasných důchodů. Ty by se tak například nevalorizovaly až do doby dosažení řádného důchodového věku daného člověka. Se snížením výhodnosti souhlasí také Piráti a STAN.

[chooze:article;value:496194]

​Naopak SPD chce předčasné důchody ponechat, a pokud možno ve stávající výši. "Dle aktuálního vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí jsou náklady na předčasné důchody 800 milionů měsíčně navíc, přičemž ovšem tyto výdaje s přehledem pokryjí trvale krácené důchody těchto lidí v budoucnu," vysvětlila poslankyně Lucie Šafránková (SPD).

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je pro zachování předčasných důchodů, nicméně se přiklání k variantě, aby se vyplatily méně než standardní odchod do důchodu.

Ekonomové oslovení redakcí TN.cz se v otázce předčasných důchodů neshodnou. Zatímco podle Cihláře není na místě navyšování počtu lidí s předčasným důchodem, a to kvůli dle něj nevyhnutelnému zvyšování důchodového věku, Kunertová říká, že vzhledem k v Česku vysokému požadavku na počet odpracovaných let bychom se měli snažit o zpřístupnění předčasných důchodů více lidem.

[chooze:poll;value:372fe90bd785352cce63f027f23841de07e4a500;layout:tn_nova]

Průběžný důchodový systém

Všechny oslovené politické strany se shodnou na zachování průběžného důchodového systému, SPD se navíc zcela explicitně postavila povinným odvodům do penzijních fondů.

Jak zmínil Cihlář, vyššímu zapojení soukromých peněz se Češi stejně nakonec pravděpodobně nevyhnou, ať už na vlastní pěst, nebo pod patronací státu. Pro posílení investičního pilíře, které by ulevilo zátěži státního rozpočtu, je i Kunertová.

[chooze:poll;value:e668535b0029362f41b223778dc604f3d16464ff;layout:tn_nova]

Odpovědi stran vládní koalice

Jako první otázky pro TN.cz zodpověděli lidovci, následovali Piráti a STAN. ODS a TOP 09 sice potvrdily přijetí otázek, nicméně je nezodpověděly ani nereagovaly jiným způsobem.

KDU-ČSL
odpovídal místopředseda klubu Jiří Navrátil

Měly by být starobní důchody financovány i z daní a dalších příjmů státního rozpočtu? Ideální by samozřejmě bylo, aby vysoké částky plynoucí z dalších příjmů státního rozpočtu nebyly v dlouhodobém horizontu pro důchodový systém potřeba. I proto ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přichází s důchodovou reformou. Jejím cílem je nastavit udržitelný penzijní systém, který zajistí férové důchody i pro další generace. Pokud nic neuděláme, saldo se bude dále propadat. Tomu chceme zabránit.
Jaký zaujímáte postoj k předčasným důchodům a předdůchodům? Zrušit, ponechat, či zpřístupnit více lidem? Výhodnost předčasných důchodů by měla být eliminována legislativními úpravami, o kterých ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka jedná v rámci širší debaty k penzijní reformě. Jednou z uvažovaných možností je, aby se starobní důchody přiznané před dosažením důchodového věku nevalorizovaly. K tomu by došlo až po dosažení důchodového věku.
Je průběžný důchodový systém jediný vhodný, nebo jsou pro ČR možné nějaké další varianty? Průběžný důchodový systém spočívá v mezigenerační solidaritě – každá generace platí penze té předešlé. Stát má zajistit, aby lidé, kteří celý život pracovali, na stará kolena nemuseli živořit. Jako součást penzijní reformy nicméně MPSV plánuje zatraktivnit spoření na důchod pro ty, kteří si chtějí udržet vysokou životní úroveň i ve stáří.
Měla by být státní podpora doplňkového penzijního spoření vyšší než plánovaná změna od 1. 1. 2024? V rámci úpravy doplňkového penzijního spoření MPSV podpoří ty, kteří si spoří více, čímž zároveň reaguje na všeobecný nárůst cenové hladiny.
Dají se očekávané schodky důchodového účtu vyřešit jen úpravami výše sociálního pojištění, věku odchodu do důchodu a výše penzí, nebo je zde i jiná možnost? A jaká? Stabilizovat systém a zmírnit, či odstranit saldo důchodového rozpočtu je naší prioritou. K tomu také směřuje v současnosti plánovaná důchodová reforma.
zdroj: TN.cz

Piráti
odpovídala místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová

Měly by být starobní důchody financovány i z daní a dalších příjmů státního rozpočtu? S ohledem na stárnutí populace, které představuje velkou výzvu pro náš penzijní systém, je nezbytné hledat dodatečné zdroje pro dofinancování důchodů. A to i ve státním rozpočtu. Pro zajištění udržitelného financování důchodů je důležité, aby debata o parametrech penzijní reformy probíhala spolu s debatou o složení daňového mixu a kondici veřejných financí.
Proto jsme za Piráty předložili plán, jak ozdravit rozpočet 140 miliardami ročně, který stojí na chytrých krocích a nastartování dlouhodobých pozitivních změn. Další opatření musí samozřejmě následovat.
Jaký zaujímáte postoj k předčasným důchodům a předdůchodům? Zrušit, ponechat, či zpřístupnit více lidem? V první řadě chceme narovnat nespravedlnost, kdy lidé pracující déle dostávají výrazně nižší důchody než vrstevníci, kteří odcházejí do předčasného důchodu. K tomu došlo ve značné míře minulý rok a je třeba tuhle neférovost změnit.
Obecně je pro Piráty důležité najít citlivý balanc, který zachová možnost svobodné volby odejít do důchodu dříve, byť za méně výhodných podmínek, a zvýhodní naopak ty, kteří se rozhodnou pracovat déle.
Je průběžný důchodový systém jediný vhodný, nebo jsou pro ČR možné nějaké další varianty? Myslíme si, že průběžný důchodový systém doplněný o efektivní třetí pilíř a úspory obyvatel, které si naspořili v produktivním věku, je vhodný.
Třetí pilíř musí být ale skutečně efektivní, a to jak pro střadatele, kterým má zajišťovat určitou výnosnost a zároveň bezpečnost, tak pro ekonomiku jako celek. Oproti současnému stavu by tak měla větší část úložek směřovat například do investic do bydlení nebo do obnovitelných zdrojů.
Měla by být státní podpora doplňkového penzijního spoření vyšší než plánovaná změna od 1. 1. 2024? Pokud lidé mohou, je třeba, aby si šetřili i sami. Dnešní třetí pilíř jim však kvůli vysokým poplatkům a nízké výnosnosti příliš nepomáhá. Je třeba po vzoru západních zemí třetí pilíř upravit a nastavit podmínky tak, aby skutečně pomáhal lidem spořit si na důchod. Rozhodně by nemělo zůstat jen u změny státní podpory. Peníze z penzijních fondů by měly být například více investovány do nemovitostí, což by významně zvýšilo výnosnost třetího pilíře.
Dají se očekávané schodky důchodového účtu vyřešit jen úpravami výše sociálního pojištění, věku odchodu do důchodu a výše penzí, nebo je zde i jiná možnost? A jaká? Vyrůst! Vyrůst ve smyslu celé ekonomiky. Skrze sérii pro-reformních kroků, které zabezpečí jednodušší vstup na trh práce. Jedná se o oblast péče o děti, tak o systém oddlužení a dluhových pastí. Třetím tématem by pak byla transformace ekonomiky na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, tedy s vyššími mzdami, a tedy i vyšším odvody do systému sociálního pojištění. To jsou témata, která dlouhodobě jako Piráti přinášíme.
zdroj: TN.cz

STAN
odpovídal člen důchodové komise Viktor Vojtko

Měly by být starobní důchody financovány i z daní a dalších příjmů státního rozpočtu? Ano, důchody jsou i teď běžně dofinancovávány z jiných zdrojů, takže i do budoucna by to tak podle nás mělo být. Mezigeneračně by nebylo úplně spravedlivé, aby průběžný systém využíval jako zdroj pouze sociální pojištění. To by bylo v souvislosti s demografickými změnami příliš limitující. Nicméně nemělo by to překračovat určitou hranici, například 1 až 2 % HDP.
Jaký zaujímáte postoj k předčasným důchodům a předdůchodům? Zrušit, ponechat, či zpřístupnit více lidem? Předčasné důchody a předdůchody mají být ponechány, nicméně by neměly být oproti standardnímu důchodu příliš atraktivní, aby nedocházelo k jejich nadužívání.
Je průběžný důchodový systém jediný vhodný, nebo jsou pro ČR možné nějaké další varianty? Průběžný systém by z našeho pohledu měl být zachován jako základ našeho důchodového systému. Ale postupně by mělo být ve vyšší míře zapojováno i individuální spoření a investování, abychom měli postupně alespoň systém kombinovaný.
Měla by být státní podpora doplňkového penzijního spoření vyšší než plánovaná změna od 1. 1. 2024? U doplňkového penzijního spoření má podpora zejména motivovat k tomu, aby započalo ve správném věku, tj. nejpozději kolem 30. roku, a ve vhodné výši, která by nyní měla být pro třicátníky na úrovni několika tisíc měsíčně. Takže z našeho pohledu nejde jenom o výši podpory, ale zejména o motivaci ke vhodnému chování.
Dají se očekávané schodky důchodového účtu vyřešit jen úpravami výše sociálního pojištění, věku odchodu do důchodu a výše penzí, nebo je zde i jiná možnost? A jaká? Schodky průběžného důchodového systému (nikoliv účtu, ten nemáme) lze v principu řešit mimo uvedených opatření i prodloužením doby ekonomické aktivity jednotlivce, tj. lepším využitím času před samotným odchodem do důchodu. Může tam hrát roli třeba délka studia, částečné úvazky pro rodiče na rodičovské dovolené, snížení nezaměstnanosti apod.
zdroj: TN.cz

Odpovědi opozice

SPD
odpovídala poslankyně Lucie Šafránková

Měly by být starobní důchody financovány i z daní a dalších příjmů státního rozpočtu? Ano, navíc takto to de facto funguje již nyní. Jde o výdaj povinný ze zákona (tzv. mandatorní výdaj). Takže když na aktuální finanční objem důchodů, které je nutno vyplatit, nestačí ve stejné době vybrané prostředky z důchodového pojištění, je nutné použít i jiné zdroje státního rozpočtu, tedy hlavně zdroje daňové. Tedy ideální stav je takový, aby na financování důchodů stačily peníze vybrané z důchodového pojištění, ale v realitě to nemusí být vždy splněno – a důchody v zákonné výši se vyplatit musí.
Jaký zaujímáte postoj k předčasným důchodům a předdůchodům? Zrušit, ponechat, či zpřístupnit více lidem? Určitě ponechat, nejlépe ve stávající podobě. Protože oba tyto typy důchodů v sobě nesou pro jejich příjemce plusy i minusy, například během pobírání předčasného důchodu si jejich příjemci nemohou mimo to nikterak přivydělávat. Navíc dle aktuálního vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí jsou náklady na předčasné důchody 800 milionů měsíčně navíc, přičemž ovšem tyto výdaje s přehledem pokryjí trvale krácené důchody těchto lidí v budoucnu.
Tato úspora je přibližně dvakrát vyšší než náklady na důchody vyplácené před dosažením důchodového věku a kompenzuje v zásadě i potenciální odvody na sociálním pojištění, které by jinak osoby v předčasném důchodu do dosažení důchodového věku odváděly, pokud by do předčasného důchodu neodešly, konstatovalo ministerstvo. Takže není potřeba zde nic měnit ani z hlediska dopadu na veřejné rozpočty.
Předdůchody jsou oproti řádným důchodům také kráceny, ale méně než předčasné důchody, a zároveň si lze při jejich pobírání libovolně přivydělávat. Jde v podstatě o čerpání vlastních úspor z doplňkového penzijního spoření.
Jejich přiznání a čerpání je možné při splnění několika podmínek, např. spořit formou doplňkového penzijního spoření alespoň 5 let a mít naspořeno tolik, aby měsíční splátka předdůchodu odpovídala alespoň 30 procentům aktuální průměrné mzdy vyhlášené ministerstvem práce a sociálních věcí. Případné chybějící finanční prostředky lze na účet doplňkového penzijního spoření vložit jednorázově.
Celková výše úspor se odvíjí od doby, po kterou budete chtít předdůchod čerpat, minimálně dva roky a maximálně pět let, přičemž zvolenou dobu nelze přerušit. Takže tento model je úzce spjat se státní podporou dobrovolného penzijního spoření, která by dle nás v SPD měla být vyšší.
Je průběžný důchodový systém jediný vhodný, nebo jsou pro ČR možné nějaké další varianty? Ano. Pro nás v SPD je jediný představitelný model důchodového systému ten průběžný. Zcela odmítáme důchodový systém založený na povinných odvodech důchodového pojištění do privátních penzijních fondů.
Měla by být státní podpora doplňkového penzijního spoření vyšší než plánovaná změna od 1. 1. 2024? Ano, a hlavně by měla být zachována u měsíčních úložek od 300 korun, jak je tomu doposud. Zvýšení minimální hranice měsíční úložky, která bude doprovázena státní podporou na 500 korun, poškodí zejména nízkopříjmové občany a domácnosti, případně rodiny s více dětmi, kterým rodiče spoří v rámci doplňkového dobrovolného penzijního připojištění.
Dají se očekávané schodky důchodového účtu vyřešit jen úpravami výše sociálního pojištění, věku odchodu do důchodu a výše penzí, nebo je zde i jiná možnost? A jaká? Ano, samozřejmě. Zcela klíčovým parametrem je budoucí objem vybraného důchodového pojištění, který prioritně závisí na počtu jeho plátců a také na výši mezd, ze kterých se toto pojištění odvádí.
Proto považujeme z dlouhodobého hlediska za nejpodstatnější věc efektivní, velkorysou a systémovou podporu pracujících rodin a porodnosti. Jde o propopulační politiku, anebo také o politiku třetího dítěte, aby se mladí lidé nebáli míc více dětí z ekonomických a sociálních důvodů.
Máme na to jasné recepty, kam patří výrazné snížení daňového zatížení pracujících rodin s dětmi prostřednictvím vyšších slev na dani, vyšších daňových zvýhodnění na nezaopatřené děti, vyšších daňových bonusů, vyšší a pravidelně valorizovaný rodičovský příspěvek, vyšší prorodinné, které se bude vyplácet na každé dítě narozené v pracující rodině, vyšší přídavky na děti.
Spadá sem rozsáhlá státní podpora bytové výstavby, dostupného bydlení, hypoték a stavebního spoření. Podpora částečných pracovních úvazků rodičů předškolních dětí, státní podpora budování dostatečných a po celém území státu dostupných kapacit školek a škol atd.
Důležité je tlačit i na růst nominálních a reálných mezd prostřednictvím rozumného zvyšování minimální mzdy a zaručených mezd, je třeba vytvářet i tlak na zahraniční, v ČR podnikající, velké korporace, aby zde reinvestovaly své velké zisky prostřednictvím zvyšování mezd českým zaměstnancům.
A pak je třeba přivést na standardní trh práce z tzv. šedé zóny desítky až stovky tisíc osob, kterým se nyní v zaměstnaneckém poměru pracovat neplatí. Jde zejména o občany v exekucích, kteří ze zákonného nezabavitelného minima po srážkách ze mzdy neuživí sebe ani své rodiny, a o to, že zejména pro malé zaměstnavatele je zaměstnávání osob v exekuci finančně i administrativně velmi náročné, a proto tyto občany nechtějí zaměstnávat.
A v neposlední řadě je třeba snížit inflaci na jednociferné hodnoty, kde byla desítky let. Na to Fialova vláda zcela rezignovala a přitom je to ten hlavní důvod současného schodku tzv. důchodového účtu. Pokud inflaci zkrotíme, nebudou zde náklady na mimořádné valorizace a financování důchodů bude standardně zvládnutelné.
zdroj: TN.cz

ANO
odpovídala předsedkyně klubu Alena Schillerová

Měly by být starobní důchody financovány i z daní a dalších příjmů státního rozpočtu? Náš důchodový systém je průběžný a představuje tak nejvyšší jistotu, jakou mohou stávající i budoucí důchodci ohledně svých penzí mít. Je to systém plně integrovaný do státního rozpočtu, kde důchody představují mandatorní výdaje. Jednoduše řečeno to znamená, že stát lidem jejich důchody garantuje.
Jaký zaujímáte postoj k předčasným důchodům a předdůchodům? Zrušit, ponechat, či zpřístupnit více lidem? Tyto instituty mají své opodstatnění, proto by nebylo správné je zrušit. Jedná se však o doplněk pro mimořádné situace. Rozhodně je povinností MPSV zajistit, aby se standardní odchod do důchodu vyplatil více.
Je průběžný důchodový systém jediný vhodný, nebo jsou pro ČR možné nějaké další varianty? Průběžný důchodový systém musí zůstat hlavním pilířem. Ten by měl být doplněn dobře nastaveným soukromým penzijním připojištěním v kombinaci s maximálním využitím daňově zvýhodněné podpory ze strany zaměstnavatelů.
Měla by být státní podpora doplňkového penzijního spoření vyšší než plánovaná změna od 1. 1. 2024? Návrh jsme neviděli. Očekáváme, že bude součástí komplexního a vzájemně provázaného konceptu důchodové reformy, jak opakovaně slibuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Poté bude možné ho hodnotit.
Dají se očekávané schodky důchodového účtu vyřešit jen úpravami výše sociálního pojištění, věku odchodu do důchodu a výše penzí, nebo je zde i jiná možnost? A jaká? Teoretický prostor je jak v soukromém investování zaměstnanců výrazněji podpořeném příspěvky od zaměstnavatele a daňovými úlevami, tak například v pozitivní motivaci k dobrovolnému prodloužení produktivní části života, a to i například v mládí. Možností je celá řada, základem je vždy provázaný a funkční systém, jehož návrh očekáváme od vlády. Odpovědi lze totiž nalézt až v samotném provázaném komplexu. Nelze oddělit změny ve 3. pilíři od změn v prvním pilíři. Také změny u OSVČ je možné navrhovat jedině v provázanosti s celou reformou. Hnutí ANO již zavedením paušální daně dokázalo, že je možné zvýšit odvody živnostníků na sociální pojištění, aniž by se zvyšovala jejich celková odvodová povinnost.
zdroj: TN.cz

Co na jednotlivé otázky odpověděli oslovení ekonomové

Jiří Cihlář
analytik finančních trhů Next Finance

Měly by být starobní důchody financovány i z daní a dalších příjmů státního rozpočtu? Už dnes je jasné, že v budoucnu bude mnohem náročnější udržitelně financovat důchody. Demografie se totiž nedá ošálit. Ano, nabízelo by se první důchodový pilíř dofinancovávat z dalších daní. Jenže to podle nás není systémové řešení. Pokud by kvůli důchodům rostly daně, mělo by to negativní ekonomické dopady. Ačkoliv to vlády nechtějí přiznat, všem je jasné, že řešením je větší zapojení soukromého pilíře. Čím dřív si to přiznáme, a budeme se moci na důchod začít připravovat, tím lépe.
Jaký zaujímáte postoj k předčasným důchodům a předdůchodům? Zrušit, ponechat, či zpřístupnit více lidem? Do budoucna je jasné, že věk odchodu do důchodu se s nárůstem průměrné délky dožití bude muset posunout v čase. To ale není jediné opatření. My bychom každopádně měli motivovat lidi, aby co nejdéle dobrovolně zůstávali na trhu práce. K tomu mohou přispět třeba větší daňové úlevy. Z našeho pohledu tak není na místě zpřístupňovat předčasné důchody a předdůchody více lidem.
Je průběžný důchodový systém jediný vhodný, nebo jsou pro ČR možné nějaké další varianty? Problém je v tom, že provedené změny v reformě penzí musí vydržet desítky let. Bohužel poslední pokus o daňovou reformu hned další vláda pohřbila. My přitom potřebujeme radikální reformu penzí, která by ale byla politicky extrémně nepopulární. Důvodem je to, že by totiž zahrnovala výrazné zapojení soukromých peněz. To nakonec přijde a nemusí to být pod patronací státu. Jaký bude výsledek? Podle nás ten, že mnoho lidi v dnes produktivním věku se bude na důchod připravovat na vlastní pěst – investicemi do nemovitostí, zlata, dluhopisů, akcií a ti nejodvážnější např. do kryptoměn.
Měla by být státní podpora doplňkového penzijního spoření vyšší než plánovaná změna od 1. 1. 2024? Opět narážíme na to, že tohle není řešení pro všechny. Penzijní fondy mají v poslední době výrazný problém porážet vzedmuté tempo inflace. Navíc účastníci doplňkového penzijního spoření v průměru investují výrazně menší částku, než jaká by jim zajistila pohodlný příspěvek k důchodu. Každopádně pouhá změna státní podpory doplňkového penzijního spoření nestačí jako řešení otázky důchodů do budoucna.
Dají se očekávané schodky důchodového účtu vyřešit jen úpravami výše sociálního pojištění, věku odchodu do důchodu a výše penzí, nebo je zde i jiná možnost? A jaká? Ano, ještě nějakou dobu můžeme hrát hru na to, že budeme přemýšlet nad výší sociálního spoření, posouvat věk odchodu do důchodu a nebo se bude snižovat náhradový poměr, který představuje podíl průměrné výše důchodu k průměrné hrubé mzdě. Po čase si ale budeme muset přiznat, že demografický vývoj nezlomíme. Zatímco dnes pracují zhruba tři ekonomicky aktivní lidé na jednoho důchodce, v blízké budoucnosti to budou jen dva. Pak se domníváme, že státní důchod bude sloužit jen jako nějaká minimální dávka na žití. Zbytek bude na soukromých penězích. Někdo využije svých investic, jiný třeba bude spoléhat na solidaritu ve své rodině. Bez zapojení soukromých peněz to kvůli demografickému vývoji nepůjde.
zdroj: TN.cz

Linda Kunertová
ekonomka se zaměřením na pracovní trh

Měly by být starobní důchody financovány i z daní a dalších příjmů státního rozpočtu? Dají se očekávané schodky důchodového účtu vyřešit jen úpravami výše sociálního pojištění, věku odchodu do důchodu a výše penzí, nebo je zde i jiná možnost? A jaká?
(spojená odpověď na 1. a 5. otázku, pozn. red.) Ve zkratce – ano, některé části by mohly být lépe financované z daní, stejně jako by pomohlo výrazné rozšíření dobrovolných odvodů, které je v Česku v mezinárodních poměrech mimořádně omezené. Zde je ale potřeba podotknout, že současné daně a příjmy rozpočtu nestačí. Díky sérii nesmyslných zásahů do příjmové stránky státu, které ulevily hlavně výše příjmovým skupinám, nám v posledních letech nezbývají peníze. Je třeba upravit daňový systém, už dávno víme, kde se v Česku daní málo a kde zbytečně hodně. Vždyť je úplný nesmysl, aby člověk s hrubým příjmem kolem 30 tisíc měsíčně v nájmu odváděl ze své výplaty větší procento než člověk s nadprůměrným příjmem a hypotékou, což se reálně děje. Zvýšení daní bohatějším skupinám v naší společnosti, včetně podnikatelů a firem, není jenom nějaká otázka solidarity, ale hlavně funkčnosti a efektivity státu. Mezi vyspělými státy je daňová progrese naprostou normou. Schodek nejsme schopni udržitelně snížit bez toho, aniž bychom nezprogresivněli náš daňový systém. 
Jaký zaujímáte postoj k předčasným důchodům a předdůchodům? Zrušit, ponechat, či zpřístupnit více lidem? V první řadě máme jeden z nejméně přístupných důchodů mezi rozvinutými státy (OECD) – zatímco při dovršení důchodového věku v Česku musí mít člověk odpracovaných celých třicet let, aby měl vůbec na nějakou penzi nárok, ve většině zemí je to polovina nebo ještě méně. Naopak bychom se měli snažit o zpřístupnění odchodu do předčasného důchodu či předdůchodu větší sortě lidí zefektivněním důchodového pojištění a posílením dobrovolných odvodů.
Je průběžný důchodový systém jediný vhodný, nebo jsou pro ČR možné nějaké další varianty? Odborníci už dlouho upozorňují na velice omezenou roli investičního pilíře. Její posilnění by mohlo vydatně ulevit fiskální zátěži našeho důchodového systému.
zdroj: TN.cz

Podívejte se na vysílání TN Live z březnové demonstrace odborů proti důchodové reformě a evropské emisní normě EURO 7:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.