Evropa už je ve válce s Ruskem, prohlásil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ve svém článku pro portál Politico nastínil jak podobu agrese Ruska vůči evropským zemím, tak i cíl, kterého tím chce Kreml dosáhnout.
Šmyhal poukázal na množství agresivních akcí, které Rusko proti Evropě provedlo. "Je to multidimenzionální válka. Když ruské lodě ničí podmořské internetové kabely, je to akt agrese. Když balistické rakety vletí do vzdušného prostoru Polska a Rumunska, je to akt agrese," prohlásil Šmyhal.
Sabotáže infrastruktury nebo narušení vzdušného prostoru ale nejsou jediné způsoby, kterými se ruský režim snaží dostat Evropě pod kůži. "Vladimir Putin hledá praskliny v evropské soudržnosti a pak do nich lije vroucí vodu a roztahuje je páčidlem," vyjádřil situaci vzletně předseda ukrajinské vlády.
[chooze:article;value:597592]
Jedním z takových nástrojů byla energetická krize, kterou vyvolala válka na Ukrajině. Řada evropských států, jako například Německo či Slovensko, si vypěstovala závislost na ruských zdrojích, zejména zemním plynu. Ten ale kvůli válce prudce zdražil a ruská propaganda často připomínala, že ceny mohou jít ještě výše, aby tak odradila Evropu od uvalení sankcí.
Ukrajina podle Šmyhala tyto taktiky dobře zná. "Kreml si je testoval na Ukrajině po několik desetiletí. Rusko se jimi snaží vyvolat paniku, způsobit chaos a zařídit, aby občané pochybovali o schopnostech jejich vlády je ochránit. Jde mu o demolici existujícího řádu," tvrdí Šmyhal.
Evropská unie proto podle něj potřebuje Ukrajinu. Členství v EU nepovažuje jen za morální povinnost, ale i za strategický plán, který by posílil východní hranici i její geopolitickou důležitost. "Budu mluvit napřímo. Nikdo nechápe válku lépe než Ukrajinci. Zažíváme ji každý den, ale navzdory všemu jsme čím dál silnější a přizpůsobivější podmínkám obtížného života ve válce," uvedl premiér.
[chooze:article;value:597418]
Ukrajinská armáda letos téměř dosáhla velikosti jednoho milionu vojáků. Podle lednového rozhovoru s prezidentem Volodymyrem Zelenským tvoří armádu země o počtu 37 milionů lidí 980 tisíc vojáků, píše portál Kyiv Independent. Druhou největší armádu v Evropě má Francie, tam však počet bojovníků dosahuje "jen" 200 tisíc.
Navyšování stavů armády ale chystá i Rusko. Jeho vojsko přesahuje milionovou hranici a současným cílem režimu je dostat se na číslo 1,5 milionu vojáků. Jak Rusko, tak Ukrajina neustále rekrutují nové vojáky.
Šmyhal by rád viděl sjednocení ukrajinských vojenských schopností s ekonomickým potenciálem EU. "Ukrajina by se mohla stát páteří evropských ozbrojených sil, jejichž vznik se projednává už celé roky. Mohla by být alternativou k 65 tisícům amerických vojáků v Evropě. Tím by se daly posílit i vztahy s Washingtonem, který stále více pochybuje o nutnosti nasazení své armády za oceánem," argumentoval Šmyhal.
USA mění politiku. Se zachováním hranic a členstvím v NATO nepočítejte, vzkazuje Hesgeth:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.