Přestali jsme děti vnímat, upozorňuje psycholožka. Radí s nimi víc komunikovat

"Děti to dnes nemají těžší, jejich život je jiný," říká dětská psycholožka Galina Jarolímková. "Je jiná doba, mají jiné možnosti. V čem to mají možná těžší než generace před nimi, je to, že mají spoustu informací, se kterými si nedokáží poradit  co je pravda, co není pravda," vysvětluje.

Řešení by podle psycholožky mělo být v komunikaci ze strany rodiny. "Rodiče jsou zodpovědní za výchovu svých dětí, a pokud si s tím nevědí rady, tak je řada odborníků, kteří jim s tím pomůžou," tvrdí Jarolímková.

Rodiče by se podle ní měli informovat o nebezpečích, která sociální sítě přinášejí. "I já, když jsem byla na školení o kyberšikaně, tak jsem byla překvapená, čemu jsou děti v dnešní době, například v rámci svlékacích aplikací, vystaveny," přiznává.

[chooze:article;value:572429]

Rodiče by prý ale zároveň neměli děti přehnaně chránit před jakýmkoliv stresem. "Já tvrdím, že stres v určité dávce je zdravý, protože nás někam posouvá. Když půjdu pak například na nějaké zkoušení ve škole, tak musím znát ty kompenzační mechanismy," vysvětlila. Rodiče by proto měli s dětmi spíše hledat možná řešení, než aby všechny problémy rovnou řešili za ně.

Špatný je podle Jarolímkové také přehnaný tlak na výkon. "Dítě by mělo třeba zažívat pocit úspěchu, mělo by být oceňováno, nejenom kritizováno," zdůraznila. "My jsme je přestali zdravým způsobem chválit a povzbuzovat. Buď je nějakým způsobem chráníme, nebo na ně vyvíjíme tlaky," dodává s tím, že děti by měly dostávat i čas samy pro sebe a nebýt zahlceny kroužky.

[chooze:article;value:572739]

Právě děti, jejichž celý den byl pečlivě naplánován, podle Jarolímkové nejvíce psychicky trpěly v tobě covidu. "Najednou se dostaly do toho vakua nicnedělání a neuměly si s tím poradit. Dříve svou agresi, kterou v sobě máme všichni, vybily při sportu. [Teď] neměly ty kompenzační mechanismy, jakým způsobem se s tím vyrovnat, a pak docházelo například k sebepoškozování," doplnila.

Dětem bychom podle Jarolímkové měli více naslouchat. To může odhalit například probíhající šikanu nebo jiné problémy, kterými si dítě prochází. "Přestali jsme děti vnímat jako partnery. Pořád je posuzujeme, hodnotíme, třeba na základě výkonů ve škole nebo v kroužcích. Ale je potřeba si s nimi sednout a popovídat si," vysvětluje.

Podívejte se na celý díl pořadu Za pět minut dvanáct:

Útok školačky, která v Domažlicích pobodala dva spolužáky, prý nebyl plánovaný:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.