Země oběhne Slunce 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 56 sekund. Přestože kalendářní rok má obvykle 365 dní, jedná se pouze o zaokrouhlené číslo. Zbývající hodiny se proto vyrovnávají právě každé čtyři roky jedním dnem navíc. Jedná se o takzvaný přestupný rok.
Bez 29. února, který máme jednou za čtyři roky, by se rok postupně zkracoval. Během následujících stovek let by se tak začaly dít velké změny, jak připomíná portál Air and Space. Zatímco léto by začínalo v prosinci, Vánoce by se slavily v červnu.
[chooze:article;value:543666]
"Řekněme, že tam, kde žijete, je červenec teplý letní měsíc. Kdybychom neměli přestupné roky, všechny ty chybějící hodiny by se sčítaly do dnů, týdnů, a dokonce měsíců. Za pár set let by se tak červenec odehrával v chladných zimních měsících," vysvětluje portál Space Place, vzdělávací web NASA.
S přestupným rokem se také pojí různé kuriozity. Například ve Francii existují speciální noviny, které vychází pouze 29. února. Tedy jednou za čtyři roky. První číslo vyšlo v roce 1980, letos se noviny dočkaly svého 12. čísla.
Své si užijí i lidé, kteří se 29. února narodili. Narozeniny by tak teoreticky měli slavit jen jednou za čtyři roky. "Když není přestupný rok, tak se kamarádi vždycky předhánějí, kdo mi napíše přesně o půlnoci mezi 28. únorem a 1. březnem," podělil se o dvé zkušenosti čtenář TN.cz.
[chooze:article;value:544045]
Historie přestupného roku sahá až do starověkého Říma, kde byl nejprve v 7. století před naším letopočtem zaveden přestupný měsíc. Císař Julius Ceasar ho ale v roce 45 před naším letopočtem zrušil a zavedl juliánský kalendář s přestupným dnem, a to jednou za čtyři roky.
Ani ten ale nebyl přesný. Papež Řehoř XIII. proto nechal kalendář upravit, a v roce 1582 tak vznikl křesťanský gregoriánský kalendář. Ten používáme dodnes.
Na Česko míří neobvyklá změna počasí. Je to zvláštní, hodnotí meteorologové:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.