V nedělním pořadu Za pět minut dvanáct přišla řeč i na možnou obranu České republiky. Moderátor Martin Čermák připomněl slova náčelníka generálního štábu Armády ČR Karla Řehky o možných odvodech.
"Generál Řehka hovořil o tom, že současný systém nezajišťuje dostatečnou tvorbu záloh. A to je vlastně problém, o kterém víme už od zavedení profesionální vojenské služby roku 2005. Všechny čistě profesionální armády musí řešit nějakým způsobem tvorbu záloh. Třeba Norsko má kombinaci vojenské základní služby s profesionální armádou," popsal Pavel.
I on má za to, že odvody jsou jednou z cest, jak se vypořádat s ne zcela ideální personální situací v řadách armády. "Tím prvním krokem, který je naprosto bezbolestný, je zavedení administrativního úkonu, kterému se stále ještě říká odvody, a který v mnoha lidech vyvolává už předstupeň zavedení povinné služby," řekl Pavel.
[chooze:article;value:542684]
"Přitom už před mnoha lety, ještě v době, kdy jsem stál v čele armády, jsme zdůrazňovali, že odvod je čistě administrativní úkon, kterým stát získává jenom základní přehled o tom, s jakými možnostmi vůbec může počítat. Není to nic o tom, kdo a kdy by měl nastoupit k vojenské službě," vysvětlil.
Pavel rozumí tomu, že toto je citlivé téma, které může ve společnosti jitřit emoce: "Já prostě chápu, že zmínka náčelníka generálního štábu o možnosti nějakého obnovení povinné služby vyvolává u některých zděšení a některé provokuje přímo k tomu, aby začali náčelníka generálního štábu zatracovat. Já si myslím, že je to opravdu na věcnou diskuzi, jakými způsoby lze připravit více lidí k možné účasti na obraně státu, protože obrana státu konec konců není zdaleka jenom záležitostí profesionální armády."
Prezident Pavel povolil celkem 20 Čechům bojovat na Ukrajině, 56 žádostí zamítl. Co se zamítnutých žádostí týče, patřily tam například ty od příslušníků aktivních záloh, jejichž odchod by podle Pavla mohl narušit bojeschopnost, není také možné dát povolení trestně stíhanému člověku. Pavel se rozhodoval i na základě doporučení ministerstev vnitra a obrany.
[chooze:article;value:543172]
Rusko se poučilo ze svých chyb
Prezident Pavel také hodnotil aktuální situaci na Ukrajině. Rusko se podle něj zpočátku dopouštělo vážných chyb, tyto časy ale už jsou pryč: "Bohužel Rusko se sice dokáže poučit pomalu, ale velice efektivně. Takže za ty dva roky Rusko dokázalo zmobilizovat svůj obranný průmysl, dokázalo se poučit z taktických i operačních chyb, přijalo řadu změn, dokázali využít i některé technologické výhody, které do té doby používala většina Ukrajina, jako je používání menších i větších dronů. A tím se začala situace na bojišti výrazně měnit."
Pavel připomněl, že se Rusku podařilo dobýt dvě okresní města, Bachmut a Avdijivku, což sice nepovažuje za strategickou prohru Ukrajiny, nicméně to svědčí o tom, že ruská armáda začíná být aktivnější.
"Ukrajinská armáda i na doporučení spojenců a vědomosti vlastních limitů přešla do obrany, což vidím vzhledem k vývoji situace jako jedinou možnou alternativu, jak na jedné straně ušetřit živou sílu, které má Ukrajina objektivně méně než Rusko, ale zároveň také jak ruským agresorům způsobit maximum ztrát tak, aby si uvědomili, že s tolika ztrátami a s tak malými zisky v podstatě nemá smysl takové operaci pokračovat," dodal Pavel.
Ukrajině se podařilo dobýt zpět velkou část Ruskem okupovaného území, daří se jí držet obilný koridor a vytlačit ruskou Černomořskou flotilu ze západního Černého moře. To jsou podle Pavla největší úspěchy Kyjeva.
[chooze:article;value:543117]
Pomoc nestačí, řekl Pavel
Upozornil ale také, že ačkoliv pomoc Ukrajině není malá, aktuálně nedostačuje. "Mnoho zemí opravdu dodává hodně techniky, materiálu, financí, ale když se podíváme například na produkci vojenské techniky, tak Rusko za dobu od agrese, tedy od 22. února roku 2022, přešlo do fáze, kdy převedlo ekonomiku na válečný provoz, kdy dokáže dnes vyrábět 150 tanků měsíčně, kdy dokáže vyrábět 100 tisíc kusů munice měsíčně, zatímco Evropská unie za dobu trvání války, tedy za ty dva roky, nevyrobila jediný nový tank," srovnal Pavel.
Pavel zmínil, že výroba velkorážní munice v našich zemích nedosahuje ani měsíční úrovně dneška Ruska. "Takže my opravdu máme deficit nejen pokud jde o možnou podporu Ukrajiny, ale především o zajištění vlastní bojeschopnosti a obranné schopnosti," řekl. Podle něj by Česká republika měla nadále pokračovat v podpoře Ukrajiny, protože je to nejen v našem zájmu, ale i v zájmu mezinárodního společenství.
[chooze:poll;value:dbfbfb92acd6852d6e96e8ecd51d67d60af707c7]
Na celý díl pořadu se podívejte tady:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.