Národní ústav duševního zdraví zveřejnil alarmující výsledky průzkumu, podle kterého má značná část dětí v Česku velké problémy v oblasti psychické pohody.
Skoro 40 procent nezletilých vykazuje známky střední až těžké deprese, u 30 procent to jsou úzkosti. "Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně jich šest vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese. Dalších pět jich vykazuje příznaky deprese mírné. Téměř každému třetímu deváťákovi by prospělo vyhledání odborné pomoci," uvedl k výsledkům průzkumu analytik ústavu Martin Kučera.
[chooze:article;value:523355]
Dětství je přitom pro duševní pohodu kritické. V tomto období jsou totiž lidé nejnáchylnější k poruchám, které se s nimi pak snadno mohou táhnout po zbytek života. "Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale i enormně důležité období pro včasnou prevenci a intervenci," dodal ředitel NÚDZ Petr Winkler.
Mezi dětmi jsou navíc více ohroženy dívky. Podle průzkumu, který NÚDZ provedl ve spolupráci s Českou školní inspekcí, prokazovaly příznaky depresí, úzkostí či dalších duševních neduhů až dvakrát častěji než chlapci.
Příčin duševních potíží je celá řada. "Ten největší problém vidím v přetížení. Dnešní svět je informačně velmi zahlcený a lidé, včetně dětí, často řeší příliš mnoho věcí najednou. Proto si i myslím, že lidé ze starších generací toto moc chápat nemohou, protože nevyrůstali v prostředí, kde jsou neustále zahrnováni špatnými zprávami, a tak s tím neumí moc pomáhat," domnívá se psycholog Martin Zajíc.
[chooze:article;value:521485]
Tyto problémy zde jsou už delší dobu, ještě víc je však prohloubila covidová pandemie. Izolace způsobená karanténou vytrhla děti z kolektivu. Obzvlášť špatně na tom byly děti z dysfunkčních rodin, které byly stresu vystaveny bez ustání.
Řada rodin podle Zajíce zanedbává prevenci. "Nejdůležitější je se o těch problémech bavit. Není to snadné, ale je to potřeba řešit. Spousta dětí řeší stejné problémy jako jejich rodiče, takže tam lze najít společnou řeč," dodal.
Další věci, na kterou rodiče i děti zapomínají, je duševní hygiena, která je důležitou prevencí psychických nemocí i u dospělých. Jedná se o úpravu životosprávy, pracovního či školního prostředí, zajištění dostatku spánku nebo pohybových aktivit. "Je důležité mít nějakou nevirtuální aktivitu, která nám pomůže se uvolnit. Virtuální svět takovéto uvolnění nedokáže poskytnout," tvrdí Zajíc.
[chooze:article;value:497007]
Prevenci se hodlá věnovat v budoucnu i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. "Ve Strategii 2030+ jsme položili základy intenzivní podpory duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť nebo důraz na preventivní aktivity ve školách," řekl státní tajemník na ministerstvu školství Ondřej Andrys.
Obzvlášť velkým problémem je nedostatek psychologů, zejména těch dětských. Ordinace psychologů a psychoterapeutů jsou plné a na konzultace se často čeká i několik týdnů, než se uvolní místo. Mnoho dětí tak včas nedostává odbornou pomoc, kterou potřebuje.
Čechů s psychickými problémy výrazně přibývá. Psychologů je ale málo (9/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.