Přijímací zkoušky na střední školu čekají příští rok například Matěje. To, že si v prvním kole místo dvou přihlášek bude moci podat tři, vítá. "No, tak já si myslím, že to je dobrý. Že to je pro nás velká výhoda," prohlásil.
Ministerstvo školství doufá, že změny pomohou dětem snáze se dostat na vytoužené školy. A ulevit by měly i samotným středním školám.
"Počet přihlášek byl stanoven tak, aby se zvýšilo procento uchazečů přijatých už po prvním kole přijímacího řízení a zároveň školy zvládly navýšení počtu přihlášek z hlediska personálních a prostorových kapacit," dodává mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
[chooze:article;value:510540]
Podle Lidových novin, které na změny upozornily, nejde ale zdaleka o jedinou novinku, kterou ministerstvo školství pro přijímačky chystá. Žáci devátých tříd základních škol budou nově moci také podat přihlášku na střední elektronicky.
"Očekáváme, že by to mělo zrychlit a zjednodušit průběh přijímacího řízení. Samozřejmě je tady celá řada neznámých. Čím víc přihlášek přijde plně elektronicky nebo aspoň částečně elektronicky, tím snadnější ten průběh potom bude," tvrdí předseda Asociace středních škol Jiří Zajíček.
Novelu školského zákona čeká v září projednání v Poslanecké sněmovně. Tou ale nejspíše hladce projde. Podporu jí totiž vyjadřuje i opozice.
Snížení důležitosti známek
Změny čekají také didaktické testy. V prvním kole mezi nimi bude delší rozestup a dítě bude mít dva pokusy na to, aby je napsalo. Počítat se bude jen lepší výsledek. Menší roli by pak měly hrát známky z osmé a první poloviny deváté třídy. O tom, zda je bude zohledňovat, by si totiž mohla každá škola rozhodovat sama.
[chooze:article;value:508159]
Podle ředitele základní školy Pod Žvahovem Jana Horkela to sníží i význam známek samotných. "Samozřejmě bude to dál hodnocení, které bude srovnávat děti mezi sebou. Bude hodnotit jejich práci ve škole," dodává.
Podle odborníků by tato změna ale na přístupu dětí ke vzdělávání nic měnit neměla. Některým by se dokonce mohlo i ulevit. "Demotivující to nebude, já bych se toho nebála. Myslím, že je určitě dobrý krok směřovat k tomu postupnému eliminování důležitosti známek, zvlášť na základních školách," říká například psycholožka Kateřina Almqvist.
"Mám třeba takovou zkušenost ze Švédska, kde to známkování v celých devíti třídách není. Tam, kde je, tak může být třeba dobrovolné. Pro některé žáky je to důležité, tak se k němu mohou přihlásit," dodává s tím, že některé děti se naopak mohou i kvůli dvojce cítit nedostatečné a propadají depresím. Snížení důležitosti známek by jim tak prospělo.
[chooze:article;value:502901]
"Školy, které se snaží pracovat inovativně a správně, tak používají i jiné hodnocení. Samozřejmě slovní sebehodnocení, škálování. Existuje spousta možností. A nejlepší je kombinace všeho," potvrzuje tento trend i Horkel.
I podle odborníků je slovní hodnocení daleko více vypovídající. Každý učitel totiž používá "jiný metr". Z pouhé známky člověk přesně nepozná, jak zdatný žák ve skutečnosti je. Benefit by to navíc byl i pro rodiče. Ti by totiž přesně věděli, jak se dítěti ve škole daří.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.