Vladimir Putin zvažuje obsazení další evropské země. Deníku Sun to řekla analytička a odbornice na Rusko a Ukrajinu Orysia Lutsevychová z britského think-tanku Chatham House. Tou zemí by mělo být Moldavsko, stát s 2,5 milionu obyvatel nacházející se mezi Ukrajinou a Rumunskem.
O víkendu tam občané v referendu těsnou většinou rozhodli, že má jejich země usilovat o členství v Evropské unii (EU). Právě to má být Putinovi trnem v oku. Postsovětskou republiku totiž považuje za součást své sféry vlivu a podle Lutsevychové ji touží připojit ke svému vysněnému impériu. Dlouhodobě podle ní totiž věří, že Rusku toto území, podobně jako Ukrajina, patří.
O tom, co se bude dít dál, můžou částečně rozhodnout probíhající prezidentské volby. V jejich druhém kole se má utkat současná moldavská prezidentka Maia Sanduová, která zastává silně proevropské postoje, s opozičním politikem Alexandrem Stoianoglem, který je naopak proti vstupu do EU.
[chooze:article;value:579531]
Už do prvního kola se podle moldavských úřadů snažili Rusové vměšovat, a to například kupčením s hlasy. Podle ukrajinského webu Kyiv Independent mělo dva týdny před prvním kolem prezidentských voleb a referendem o EU dostat úplatky asi 130 tisíc lidí. Prezidentka Sanduová pak mluvila dokonce o 300 tisících ovlivněných voličů, což by představovalo asi každý pátý odevzdaný hlas.
Je přitom pravděpodobné, že podobně budou Rusové postupovat i v druhém kole voleb. A pokud ani tak nevyhraje proruský kandidát, budou podle Lutsevychové zpochybňovat výsledek voleb a dále zemi destabilizovat. K tomu může Kreml využít například muže, kteří se pro tyto účely údajně cvičili na území Srbska či Bosny a Hercegoviny.
"Mladí lidé mezi 20 a 45 lety byli rekrutováni a vycvičeni poté, co navštívili Moskvu. Cestu platil uprchlý moldavský oligarcha Ilan Šor prostřednictvím své nadace Eurasia," řekl pro web Balkan Insight zdroj z moldavských bezpečnostních služeb. Tito proruští Moldavané měli být příslušníky nechvalně známě Wagnerovy skupiny cvičeni v diverzních akcích, boji s policií a používání bojových dronů.
[chooze:article;value:580596]
Může se opakovat ukrajinský scénář
Rusové můžou k destabilizaci využít také separatistické Podněstří, tedy mezinárodně neuznanou republiku, která se v 90. letech od Moldavska oddělila, a to právě za podpory Moskvy. Rusku je nakloněná také moldavská autonomní oblast Gagauzie.
V podstatě by se tak mohl opakovat scénář jako na Ukrajině, kde byli Rusové nejdříve aktivní na Krymu a na Donbase a až poté přešli k úplné invazi. "Putina zajímá Moldavsko jako celek a tato území by byla pouze odrazovým můstkem k dosažení cíle," tvrdí Lutsevychová. "Myslím, že může využít tato území k tomu, aby Moldavsko nejprve zneschopnil a pak ho dostal pod plnou kontrolu," dodala.
Možnosti Kremlu přímo zasahovat do dění v Moldavsku se podle odborníků odvíjí také od toho, jak bude pokračovat válka na Ukrajině. Pokud by se například Rusku podařilo ovládnout celý jih Ukrajiny až k moldavským hranicím, riziko přímé invaze by to výrazně zvýšilo.
"Budoucnost Moldavska jako nezávislého a suverénního státu je přímo spojena s výsledkem ruské války na Ukrajině. Západní pomoc Ukrajině i Moldavsku je zásadní pro schopnost těchto států odolat ruskému zlovolnému vlivu a agresi a zabránit ruským silám ohrožovat NATO," uvádí například americký Institut pro studium války.
Moldavsko si odhlasovalo směřování do EU. Bylo to však těsné (10/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.