Putin přišel o poslední naději. Čína definitivně bere zpátečku

Neúspěchy, které v posledních měsících a letech zaznamenal ruský vesmírný program, nejspíše odradily Čínu od vzájemné spolupráce při dobývání Měsíce.

Podle hongkongského deníku South China Morning Post totiž v prezentaci jednoho z předních čínských vesmírných konstruktérů Ju Dengjuna na téma dobývání Měsíce, se kterou vystoupil na Mezinárodním astronautickém kongresu v ázerbájdžánském Baku, chyběla o Rusech jakákoliv zmínka.

V prezentaci chyběly nejen informace o částech programu, které měly být obstarané ruskou stranou, především mělo jít o využití těžkých raket Angara, ale také o společných projektech v minulosti.

[chooze:article;value:525173]

Spolupráci na dobytí Měsíce podle specializovaného webu Space.com obě země oznámily v roce 2021. Hlavním cílem programu mělo být vytvoření takzvané Mezinárodní stanice pro výzkum Měsíce (ILRS). Postupně se do něj měly zapojit také další země. Například v červenci se podle portálu kosmonautix zapojila jihoamerická Venezuela. Program je vnímán jako protiváha programu Artemis vedenému americkou NASA.

Hlavním důvodem k možnému přehodnocení celé spolupráce mohl být neúspěch ruské sondy Luna 25, která byla součástí průzkumné části společného projektu. Sonda se podle oficiálních ruských zdrojů vymkla kontrole a následně se rozbila o povrch Měsíce. Konkurenční sonda Číně nepřátelské Indie naopak ve stejné době uspěla.

[chooze:article;value:498029]

"Luna-25 je jen poslední ostudou pro ruský vesmírný průmysl," prohlásil na to konto odborník na kosmonautiku z Harvardovy univerzity Jonathan McDowell. Odkazoval přitom na relativně nedávné a opakované úniky chladicí kapaliny z ruských vesmírných lodí Sojuz a Progress i další problémy ruské kosmonautiky v posledních letech.

"Je opravdu vidět, jak ruská kosmonautika strádá. Rusko sice je vesmírná velmoc, od přelomu tisíciletí ale můžeme sledovat to, že ustrnulo," okomentoval pak neúspěchy v ruském vesmírném snažení popularizátor kosmonautiky z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jan Spratek.

Čína tak možná začíná Rusko vnímat ne jako slibného partnera, ale jako potenciální zátěž pro svůj ambiciózní vesmírný plán. Tento vývoj už v létě předpovídala agentura Bloomberg.

Nejde přitom o jedinou vadu na kráse ve vztazích obou obřích diktatur. Trhlinu znamenal také třeba spor Číny a Ruska kvůli dodávkám energií a za kratší konec Rusové podle expertů tahali i při setkání Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v Moskvě na jaře tohoto roku. 

První Ind může na Měsíci stanout do 15 let, tvrdí odborník na kosmonautiku:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.