Rok války na Ukrajině Rusko nepochybně oslabil – minimálně po diplomatické stránce. Kromě snahy dlouhodobě neutrálních zemí Švédska a Finska o vstup do NATO trápí diplomaty v Kremlu také rostoucí nedůvěra u mnoha dříve blízkých spojenců v takzvaném blízkém zahraničí.
Od arménského Jerevanu po kazašskou Astanu ztrácí Moskva své někdejší spojence a podporovatele. Mezi mladými lidmi, kteří éru Sovětského svazu nezažili a netýká se jich tak nostalgie po obřím soustátí, navíc odpor k Rusku ještě roste, píše britský Guardian. Protiruské nálady tak můžou v těchto zemích do budoucna ještě sílit.
"Rusko ztratilo svoji vyjednávací sílu. Nemá co nabídnout a neví, jak jednat s partnery ve svém sousedství. Jediné, co Rusové mají, je síla," myslí si například profesor politologie na Tbiliské státní univerzitě Kornely Kakačia.
[chooze:article;value:494196]
Příkladem rozkolu mezi spojenci je Arménie. "Dochází tam ke zklamání z ruské politiky. Arménie dosud patřila k blízkým spojencům Ruska a spoléhala na Rusko jako na garanta své bezpečnosti, především vůči sousednímu Ázerbájdžánu a jeho spojenci Turecku," řekl TN.cz Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
"I když Ázerbájdžán zaútočil v bojích o Náhorní Karabach i na území samotné Arménie jako takové, nestačilo to k tomu, aby Rusko Arménii poskytlo pomoc, ačkoliv by tak mělo v rámci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, tedy jakési ruské obdoby NATO, učinit," vysvětlil Horák a dodal, že s probíhající válkou na Ukrajině opatrnost Arménie vůči Rusku ještě roste.
Od Ruska se odklonil také Kazachstán. "Těsně před válkou na Ukrajině proběhly ve velkých kazašských městech nepokoje. Rusko do Kazachstánu poslalo své vojáky a pomohlo tuto krizi tamnímu režimu zvládnout. V ruské politice pak převládl pocit, že by měl být Kazachstán Rusku za tuto pomoc vděčný," připomněl Horák.
[chooze:article;value:493911]
"Proto pak ruského prezidenta Vladimira Putina rozčarovalo, když prezident Tokajev, jenž si díky ruskému zásahu upevnil pozici, začal opatrně vystupovat proti některým ruským krokům, a především velmi tvrdě odmítl jakékoliv rozšiřování ruského území a narušování hranic jeho sousedů, a to přímo na jednání ekonomického fóra, kde byl i Putin," popsal rozkol Horák.
Pozice Uzbekistánu je pak dle českého odborníka velmi podobná a podezřívavě se vůči Rusku staví i Kyrgyzstán a Tádžikistán. "Tádžický prezident se dokonce navezl do Vladimira Putina a prohlásil, že je potřeba, aby Rusko považovalo středoasijské země za nezávislé," doplnil.
Tyto země mají společného ale mnohem víc. S Ruskem mají čilý obchodní styk a pracuje tam také velké množství jejich občanů. Výrazné poškození vzájemných vztahů by tak pro tyto země znamenalo velké komplikace. "Odhaduje se, že v Rusku pracuje až milion obyvatel Tádžikistánu. Kdyby se museli vrátit, vyvolalo by to v Tádžikistánu ohromné socioekonomické napětí," uvedl příklad český odborník.
[chooze:article;value:493389]
Jsou ale i výjimky. Turkmenistán a Bělorusko se naopak k Rusku přimkly ještě více. U Běloruska si to Horák vysvětluje velkou snahou Ruska ovládnout tuto zemi a slabostí Lukašenkova režimu, u Turkmenistánu pak mimo jiné snahou posílit svůj vývoz do Ruské federace.
Další země se obává ruské agrese. Putin zpochybnil celistvost Moldavska:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.