Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý ve Sněmovně opřel do vlády Petra Fialy (ODS), tentokrát kvůli výdajům na obranu. Premiér totiž ohlásil, že je čas, aby Česko vzalo svou bezpečnost do vlastních rukou, a oznámil plán vynakládat na zbrojení tři procenta HDP místo současných dvou. S tím ale Babiš výrazně nesouhlasí.
"Bylo by dobré, aby nám pan premiér řekl, když tedy chce tolik peněz, komu je zase vezme. Zase důchodcům, zaměstnancům, nepedagogům, kuchařkám, uklízečkám?" ptal se Babiš a dal najevo, že podobné utrácení považuje za zbytečné. Že by Rusko napadlo NATO, totiž považuje za nereálné.
"Takže prosím vás, rozpočet Spojených států, Německa, Velké Británie, Francie, Itálie a Polska, to jsou jen ty největší státy NATO, je dohromady 1 263 miliard dolarů. Desetkrát více, než vydává agresor Putin. Ten si netroufne. Přestaňte tohle stále vykládat. Vždyť ho vymažeme z mapy. Takže o čem je tady řeč?" nechal se slyšet.
[chooze:article;value:600738]
NATO označil za skvělou alianci, která Česku poskytuje ochranu. "Ale je potřeba si přečíst tu chartu ze září roku 1949. Všechny konflikty chceme řešit mírovými prostředky, píše se v ní," doplnil.
Fialu kritizoval také za neschopnost sehnat dostatek vojáků pro své plány. "Vysvětlete nám, proč nejste schopen motivovat nové vojáky," prohlásil. "Jděte se zeptat do Polska, jak to dělají, že se jim daří navyšovat počty vojáků. Proč se to u nás nedaří?" pokračoval.
Podle bezpečnostního analytika Univerzity obrany Zdeňka Petráše ale situace není tak jednoduchá, jak si ji Andrej Babiš představuje. Upozorňuje například, že téměř všechny země NATO výdaje na obranu dlouhodobě podceňovaly. Tyto peníze ale teď, v době zhoršené bezpečnostní situace, v armádách chybí.
[chooze:article;value:600882]
"Pokud se naši plánovači na generálním štábu podívali na to, co od nás NATO očekává, tak poměrně jednoduchými počty dospěli k závěru, že 2 % HDP jsou nedostačující," vysvětlil.
Upozornil také, že ochrana, kterou NATO poskytuje, není tak jistá, jak si možná někteří představují. Zdůraznil například, že základní listina NATO, Washingtonská smlouva, vyzývá členské státy nejen k diplomatickému řešení problémů, ale také k tomu, aby byly dostatečně silné a byly schopné se samy bránit, pokud mírové prostředky selžou. Místo toho se ale členské země spoléhaly na ochranu ze strany Spojených států, kterým se to ale přestalo líbit.
"V tuto chvíli se na Alianci můžeme spolehnout, její orgány stále fungují. Je ale otázkou, jak dlouho to bude trvat. To, že máme zajištěnou kolektivní obranu, je odvislé od toho, že je mezi členy ochota vzájemně si pomoci. Pokud nastane bezpečnostní problém, členské země musí jednohlasně souhlasit, že došlo k agresi, aby byl aktivován článek 5 o vzájemné obraně," vysvětlil.
[chooze:article;value:601035]
Právě nesoulad mezi aliančními zeměmi pak podle Petráše otevírá v budoucnu možnost pro ruský útok. "Pokud Rusko nazná, že vnitřní soudržnost NATO je slabá, a nabude přesvědčení, že nedojde k jednoznačnému politickému rozhodnutí, mohlo by k tomu dojít," prohlásil.
"Bude to záležet i na tom, jaký bude mít Rusko vojensko-ekonomický potenciál, který má nyní válkou poměrně dost vyčerpaný, na ruském vedení a na tom, jestli bude ochotno sáhnout znovu k použití síly," řekl. Zdůraznil ale, že nyní podle něj útok nehrozí.
Petráš také řekl, co je podle něj za nezájmem Čechů o vstup do armády. Jako hlavní důvod vidí všeobecně malou konkurenceschopnost armády na trhu práce v době, kdy se ekonomice relativně daří. A nejde prý jen o český problém. Situaci pak prý ještě zhoršuje zvýšené riziko konfliktu ve světě.
"Pocit sounáležitosti s nějakým státem nebo národem je u lidí menší, než byla dříve. Klesá tak i zájem jej bránit. V tom se například Polsko liší, ta situace je tam trochu jiná. Je tam také všeobecně vyšší pocit ohrožení ze strany Ruska," doplnil.
Česko bere bezpečnost do svých rukou. Fiala chce navýšit výdaje na obranu:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.