Přehlídka ohňostrojů na brněnské přehradě se v sobotu proměnila v dějiště hrůzného činu. Na tramvajové zastávce Přístaviště tam došlo k potyčce kvůli hlasité hudbě. Hádka se vyhrotila natolik, že jeden z mužů vytáhl nůž a dva mladíky zranil.
Incidentem se zabývá policie. "Zranění museli být s bodnořeznými poraněními převezeni do nemocnice, přičemž jeden z nich později v nemocnici zemřel. Útočníka na místě policisté zadrželi a umístili do cely," řekl v neděli mluvčí jihočeské policie Petr Vala.
[chooze:article;value:508659]
Jenže tento zločin má větší přesah. Podezřelým mužem je totiž Ukrajinec, zatímco jeho obětí byli Romové. Mladíkovi, který zemřel, bylo teprve 23 let. Na sociálních sítích se po činu zvedla vlna nenávisti směřovaná nejen proti útočníkovi, ale i celému ukrajinskému národu. A to jak z řad Čechů, tak Romů. Nechybí tak svolávání protiukrajinských demonstrací ani volání po deportaci Ukrajinců a trest smrti pro podezřelého útočníka.
I přes vášně, které smrtelný útok vyvolal, však řada Romů upozorňuje na škodlivost požadování trestu všech Ukrajinců za zločin jednoho. "Tito Romové, kteří uplatňují primitivní princip kolektivní viny, vlastně říkají, že pokud někdy spáchá nějaký Rom násilný trestný čin na někom z české majority, je touto logikou v pořádku, pokud bude majorita odsuzovat všechny Romy," varoval ve svém komentáři pro portál Romea romský aktivista Jaroslav Miko.
Romové také připomínají, že útok byl pouze činem jednotlivce. "Smrt toho mladého Roma mě samozřejmě mrzí a jedná se o lidskou a rodinnou tragédii, ale zkrátka nikdy nelze uplatňovat kolektivní vinu," dodal Miko.
O tom, že šlo o ojedinělou záležitost, svědčí i tvrdá data. Ukrajinci po masové migraci v roce 2022 tvoří nejpočetnější národnostní menšinu v České republice. Zatímco v roce 2021 v Česku žilo zhruba 197 tisíc Ukrajinců, letos to je přibližně 527 tisíc.
Spolu s počtem Ukrajinců v Česku také lehce vzrostla jejich kriminalita. Jenže podle dat poskytnutých Policejním prezidiem se rozhodně nejedná o přímou úměru. Naopak, poměr stíhaných Ukrajinců vzhledem k celkové velikosti ukrajinské komunity výrazně klesl.
[chooze:article;value:487669]
V letech 2019 až 2021 byly počty trestně stíhaných Ukrajinců stabilní. V roce 2019 to bylo 1 789 stíhaných, 1 535 v roce 2020 a 1 730 v roce 2021. V roce 2022, kdy začala velká migrační vlna, stíhala policie 2 389 lidí. I když tak přibylo 600 stíhaných, v celkovém přehledu kriminality jde pouze o nárůst o jediné procento.
Čísla navíc zahrnují všechny stíhané, což znamená, že se netýkají pouze závažných zločinů, jako je například vražda. Pokud se tedy všechny zločiny takto sečtou, stále to znamená, že zatímco v roce 2021 byl stíhaný každý 113. Ukrajinec v Česku, o rok později to byl každý 220. cizinec.
Navíc oproti roku 2021 vzrostl také počet stíhaných Čechů z 62 938 na 67 259 v roce 2022. Při počtu 10,85 milionu obyvatel Česka vychází poměr tak, že zhruba každého 158. Čecha stíhá policie.
Na přehledy stíhaných lidí se můžete podívat zde:
Nejprve nadával a pak zaútočil nožem na chodce. Muži hrozí 10 let za mřížemi (5/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.