Podle zástupce šéfa ukrajinské vojenské zpravodajské agentury HUR Vadyma Skibitského "není možné proti Rusku zvítězit pouze prostřednictvím úspěchů na bitevním poli". Řekl to v rozhovoru pro magazín Economist. Dodal, že i kdyby se Rusy podařilo z ukrajinského území úplně vytlačit, což je stále méně pravděpodobné, boje by to pravděpodobně nezastavilo.
Jakékoliv příměří je podle něj ale ještě poměrně daleko. Už v půli června se má sice konat mírová konference ve Švýcarsku, švýcarská vláda ale ve čtvrtek podle Voice of America uvedla, že Rusko není v současné době na konferenci pozváno. Dodala také, že je otevřená přizvání Ruska, ale Moskva opakovaně vyjádřila, že nemá o jednání zájem.
A tak zatímco se Ukrajinci snaží stabilizovat rozkolísanou frontu, Rusové se za každou cenu snaží pokračovat v postupu a urvat co nejvíce ukrajinského území, dokud to jde. Skibitskyj za tím vidí hlavně snahu vydobýt si co nejlepší pozici do pozdějších vyjednávání o míru. Ta skutečná podle něj nastanou nejdříve v druhé polovině příštího roku.
[chooze:article;value:552743]
Právě letošní květen je podle něj pro Rusy jedinečnou příležitostí dosáhnout ve válce nějakých větších úspěchů. Hlavní tlak má prý přijít na konci měsíce. Přiznal například, že Ukrajina pravděpodobně přijde o město Časiv Jar, kam bude, podle předpokladů, hlavní úsilí ruské ofenzivy směřovat.
Přestože Kongres Spojených států v druhé polovině dubna konečně schválil dlouho odkládaný balík pomoci pro Ukrajinu a do země míří i munice sehnaná díky české muniční iniciativě, bude nejspíš trvat ještě dlouhé týdny, než zbraně a další vybavení dorazí na frontu v dostatečných počtech a promluví do bojů. A Rusko toto okno příležitostí nemíní propásnout.
V ohrožení jsou také města Charkov nebo Sumy. A i když se postup Rusů může zdát mnohdy bezohledný, podle Skibitského už to není ta arogantní armáda jako v roce 2022 a je mnohem lépe řízená. K útoku má podle něj připraveno asi půl milionu vojáků.
Neznamená to ale, že by ruská armáda byla bez problémů. Její složení je dle generála k nerozeznání od profesionálního sboru, který válku rozpoutal. Stále více je totiž tvořena demoralizovanými čerstvě mobilizovanými rekruty, kteří sice nemají sami o sobě velkou bojovou efektivitu, zvládají ale vysilovat ukrajinskou obranu. Právě kvůli riziku podobné demoralizace Ukrajina dlouho odkládala další svou vlastní další mobilizaci. Nejspíš se jí ale nevyhne.
[chooze:article;value:553798]
Právě kvůli stále většímu spoléhání se na počty trpí Rusové také velkými ztrátami. Francouzský ministr Stéphane Séjourné podle France24 v pátek uvedl, že v bojích zemřelo už asi 150 000 Rusů. Dalších 350 000 bylo zraněno, zajato nebo jinak vyřazeno z boje. Tyto údaje přibližně odpovídají také dalším odhadům. Ukrajinci v únoru odhadovali 180 tisíc padlých, Velká Británie pak celkové ruské ztráty odhaduje na asi 450 000.
Výsledek války bude podle Skibitského ve velkém záležet na Evropě a její schopnosti rozjet zbrojní výrobu. V roce 2026 by totiž podle odhadů Ukrajinců mohly Rusům kvůli nedostatkům materiálu i lidí začít docházet zbraně. Rozhodne tedy to, zda Západ (a především Evropa), zvládne ve zbrojní výrobě přidat a udržet do té doby Ukrajinu nad vodou.
"Budeme bojovat dál. Nemáme na výběr. Chceme přežít. Ale výsledek války nezávisí jen na nás," nechal se Skibitskyj slyšet. Dodal také, že v případě porážky Ukrajiny riskuje Evropa vlastní bezpečí.
Mikulecký: Pokud Rusko vyhraje na Ukrajině, absorbuje její kapacity a máme problém (4/2024):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.